Na letošek jsem si dala jedno předsevzetí - na dobro skoncovat se svými foto resty (rozuměj: dotisknout všechna rodinná fotoalba a fotoknihy a dostat se konečně do bodu reálného času a už se nikdy!!! do takového skluzu nedostat).
Možná se to zdá jako trivča, ale já fotím tak moc a tak ráda si nechávám fotit rodinné fotografie, že to zase taková sranda není, udržet to všechno pod kontrolou.
Ale musím se pochválit. Daří se mi to. Vážně.
Všechny velké fotoknihy jsou už hotové (tzn. všechny velké události - narozeninové oslavy, velká rodinná focení, cestování atd.). Fotoalba z běžného života - tam nejsem ještě na reálném čase, ale hodně jsem pokročila a věřím, že do konce roku to prostě zvládnu. Pokud mě sledujete na
instagramu, tak víte, že lepení fotoalb a vytváření fotoknih věnuju teď hodně volného času. Baví mě to a hlavně si pak s radostí prohlížím výsledky. Každé takové fotoalbum nebo fotokniha je pro mě malé vítězství - už je to na papíře, v knize, už se to nikde neztratí v digitálních útrobách a už nemusíme vejrat do obrazovky, kdykoli si chceme zavzpomínat. Mít fotografie skutečně vytištěné je nenahraditelné. A s digitálním uchováváním fotek se to prostě fakt nedá ani srovnávat.