Z Hodonína jsme si neplánovaně přivezli morčátko.
Můj strejda tam má totiž obchod se zvířaty, kam děti rády chodí.
Lole jsem různá malá zvířátka nabízela hned po ztrátě Vincenta, aby se s ní lépe vyrovnala (a kterou mimochodem prožívá daleko hůř, než jsme si vůbec dokázali představit...), ale žádné nechtěla.
Pak ho ale viděla živé u strejdy a když jsem se jí zeptala, jestli by jedno chtěla, zajásala.
A tak ho máme doma. Teda ji.
Aby se ta rána v srdci lépe hojila.
♥
Jeee, ja jsem velky chovatel morcatek :) nedavno nam bohuzel jedna dokonce papirova morcinda umrela :( ale porad jeste jednoho mazla mame :)
OdpovědětVymazatTaky chceme pořídit ještě druhé - právě pro tento případ... už jsme ostražití. A taky aby se morčíci nenudili. :) T.
VymazatVe dvou je to vetsi akce, to je pravda :) mam ted navic spoustu domecku..nehodil by se vam nejaky?venovala bych :) kdyztak svobodovaj@seznam.cz
VymazatJeee, taky pocházím z Hodonína! A často tam jezdíme k babičce. ☺ Tak ať vám morčátko pomůže zahnat trápení. Přeju krásně jaro �� Lucka
OdpovědětVymazatTak přeji hodně síly, ať to přebolí. Nám umřela kočička, když mi bylo šest a pamatuji si, že nové kotě bylo to jediné co pomohlo
OdpovědětVymazat