sobota 14. října 2017

pro novopečené maminky



Dneska tu mám pro vás dva krásné tipy na dárky pro novopečené maminky - a oba dva zase z našich českých vod, od malých lokálních výrobců. A na konci článku můžete i něco vyhrát. 

pátek 13. října 2017

interiérová inspirace / můj pracovní kout


Konečně!
Splněný sen, moje vlastní pracovní místečko, jenom moje - krásné, čisté, s velkým oknem.
Takže vítejte - tady já téměř denně pracuji. 

středa 11. října 2017

fotím / lookbook pro Shark in the park


Konečně vám ho můžu ukázat! Lookbook AW kolekce české značky Shark in the park, který jsem fotila. Kolekce se jmenuje Wood night a je o takovém snovém lesním světě.

Tohle focení bylo skvělé, bavilo mě od začátku do konce. Vymýšlet koncept, vyrábět na něj věnce, čelenky a doplňky... Kreativní ráj. S Bárou se tak skvěle spolupracuje.

Takže dneska takové "fotím", "fashion inspiration" a "diy" dohromady. 

čtvrtek 5. října 2017

GA / poukázka na dětské barefootky


Jako každý podzim, i ten letošní se u nás někdo obuje. 

Mám tu pro vás soutěž o poukázku v hodnotě 800,- na nákup na www.littleshoes.cz dle vlastního výběru. Můžete ji použít třeba na nákup bot na chladnou sezónu nebo (pokud už máte třeba na podzim a zimu nakoupeno) na barefoot bačkůrky do školky. Little shoes totiž nově zařadily do svého sortimentu kožené barefoot bačkůrky slovenské značky Baby Bare, které do školky nosí i naše Lola.

neděle 1. října 2017

interiérová inspirace / toaletka


Konečně je tu první interiérová inspirace z našeho nového bydlení!
A nechci se teda chlubit, ale zrovna se nám fakt povedla. 

Největší kus práce udělal můj táta, který celou starou, nalezenou (někým vyhozenou) komodku zbavil původního zničené laku horkovzdušnou pistolí a tím ji uvedl do funkčního stavu - ve stavu, v jakém byla, totiž nešly už ani otevírat šuplíky.

pondělí 25. září 2017

den pátý / deštivý Oxford


Předposlední den v Oxfordu, zítra letíme domů.
Ráno pršelo a tak jsme vyrazili do Přírodovědeckého muzea. Vždycky, když do podobného muzea v zahraničí vyrazíme, je mi líto, že v Čechách jsou tahle místa tak málo pro děti. V oxfordském muzeu mohou děti běhat, téměř na všechno sahat, poznávat po svém. Prostě perfektní místo pro malé badatele, kteří chtějí poznávat svět. Navíc má opravdu krásnou architekuru.

Odpoledne pršet přestalo, takže jsme vyrazili na dlouhou procházku centrem města, zastavili se na trhu, v kavárně, poslali pohlednice, nakoupili knihy, proběhli se v univerzitním parku a prohlédli si památky.

Krásně bylo! 

neděle 24. září 2017

den čtvrtý / podzimní Oxford


Podzim v Oxfordu.
Máme štěstí na babí léto v Anglii.
Neznámá zákoutí Oxfordu v podzimních barvách. 

den třetí / cesta do Oxfordu


Poslední dopoledne v Londýně - Picadilly circus a Oxford street cestou na nádraží. V poledne vlakem do Oxfordu.
V Oxfordu bydlí moje sestřenice s rodinou, takže jsme tu na návštěvě. 
Stihli jsme krátkou procházku městem a dlouhé skákání na trampolíně. 

pátek 22. září 2017

den druhý / Londýn z rychlíku


Lola má před každou naší cestou různorodá přání, obvykle na základě dětských cestovatelských knih. Takže o tom, co chce podniknout v Londýně, měla jasno už před odletem: chce se projet v horním patře double deckeru, chce se projet lodí po Temži a taky chce na ten "obří kolotoč" (tohle přání přidala až cestou) - aka London Eye.

Jelikož je tentokrát Londýn jenom naše přestupní stanice na cestě do Oxfordu, nemáme tu moc času vidět všechno, co by za vidění stálo, ale přání se nám splnit podařilo a k tomu vidět spoustu věcí navíc. 

Prošli jsme se přes Tower Bridge, double deckerem dojeli k London Eye, prošli se po nábřeží, zašli do mořského světa (mimochodem úplně nejlepší mořský svět, jaký jsme zatím navštívili!), no a i na tom obřím kolotoči jsme se tedy svezli.

Po polední pauze (kterou jsme si vzhledem ke ztracenému kočárku museli zajet udělat zpět do hotelu) jsme si zajeli lodí k Big Benu a parlamentu, odtud procházkou parkem St. James' k Buckinghamskému paláci.

Přání splněna!
Byl to takový Londýn z rychlíku, ale aspoň kousek jsme ho dětem ukázali. 

No a kočárek... ten už je podle chytré letištní aplikace od odpoledne v Londýně. Tak proč ho pořád ještě nemáme? :D

čtvrtek 21. září 2017

den první / Ahoj, Londýne!


Jsme v Londýně!
A nemáme kočárek. Neplánovaně. Je to celkem legrační, protože jsme pár dní dozadu doma polemizovali, jestli je ještě nutné cestovat s kočárkem nebo není. Nakonec jsme usoudili, že to vzhledem k některým pozdním příletům/příjezdům a dlouhým chvílím bude rozhodně lepší.
No ale na letišti mají jiný názor!
A tak nám ten kočárek ztratili. :D
A my nevzali ani nosítko. Jsme vzali přece kočár, že jo. :D

Dlouhé čekání na letišti na zprávu o kočárku byla dost nuda (navíc jsme stejně od začátku věděli, že je kočárek prostě ztracenej, jakmile se neukázal na pásu, už jsme tohle hledání jednou zažili), ale děti to zvládly v pohodě, akorát už byly dost unavené. Oni ale obecně zvládají dobře i tyhle trochu vypjaté situace.

Cesta z letiště pak byla teda trochu posilovací, protože Alánek nám usnul v metru a bylo ho potřeba na rukou odnést do hotelu, princátko naše šestnáctikilové. Ale naštěstí to nebylo nijak daleko a jsme dva, vystřídali jsme se a nakonec z toho bude taková vtipná historka z naší malé cesty do Anglie.

Výhled z hotelu máme krásný!
A to je tak všechno, co jsme zatím stihli.
Tak zítra!

úterý 19. září 2017

do knihovničky / Dlouhá cesta, Petr Horáček


Dneska o jedné knize, která sice ještě nevyšla, ale až vyjde, bude zaručeně stát za to. Bude to totiž první kniha Petra Horáčka napsaná v češtině. A pomoct jí na svět můžete i vy - tím, že si jí koupíte v předprodeji a pomůžete tak naplnit Hit hit kampaň vedoucí k jejímu vydání. Navíc knihy z předprodeje to stihnou pod stromeček! 

sobota 16. září 2017

rozhovor / Mnichovické panenky


Já teda nechci ještě vůbec strašit s Vánocema, sama je začínám řešit většinou až v listopadu, ale pokud má člověk v merku nějaký hodně osobní nebo i personalisovaný dárek na míru, musí si ho zkrátka nechat vyrobit včas.

Já jsem asi tak před rokem objevila na fleru jednu paní, která šije nádherné panenky (i na míru dle vašich představ či s vyšitým jménem dítěte), dokonce jsem se tu o ní zmiňovala jednou ve fler tipech. Pak jsem se s ní potkala v květnu na Mint marketu v Holešovicích, nechala u ní vyrobit princeznu s vyšitým jménem Lola a taky jsem jí trochu vyzpovídala, abyste se o její značce Mnichovické panenky něco mohli dozvědět i vy.
No a hlavně abyste o ní vůbec věděli!

Veronika Vykoukalová, která za značkou stojí a všechno sama vymýšlí a šije, se nebojí žádné výzvy, takže kromě svých ryze autorských panenek také dělá verze podle Elsy, Lociky, Doktorky Plyšákové nebo dalších holčičích hrdinek. Je pro mě až neskutečné, jak moc jsou tyhle Veroničiny princezny poznatelné (nemusíte se bát, že vám dítě vmete do obličeje, že tohle přece není Elsa! Lola je všechny sama poznala) a přitom tak úžasně své, tedy spíš Veroničiny, a daleko, daleko krásnější, než jakýkoli "originál".

pátek 8. září 2017

zabydlování


Tak je to týden a doma to postupně začíná vypadat jako doma.

Pořád se mě někdo ptá, jak jsme se zvládli s dětmi za víkend přestěhovat. Tak já vám teda řeknu pravdu. My jsme vlastně stěhovali jenom sami sebe, kufr základních potřeb a nafukovací matraci. V rámci zachování duševního zdraví a našeho manželství jsme se rozhodli, že všechno ostatní ve starém bytě necháme komplet zabalit i přivézt stěhovací firmu. A můžu vám říct, že to byli asi nejlíp utracený prachy v našem životě! Takže upřímně - stěhování byla totální pohoda! Páč jsme to nemuseli dělat my.

Na nás zůstalo jen vybalení asi třetiny krabic v novém. No a úklid, úklid všeho, dělání pořádku... no a to stále trvá. Ono to není hned, vytvořit si nějaký nový řád v novém prostoru. Takže pořádek tu stále ještě není, vlastně je tu naopak dost zmatek a nepořádek. :) Ale to vůbec nevadí, to k tomu patří.

V úterý jsme přijali první návštěvu, mou kamarádku Nicole a její novorozenou Agátku, které se nebály přijet na kafe mezi krabice. Dětem pak přivezl kurýr překvapení do nového pokojíku od Lega (dlouhodobě s nimi v rámci blogu spolupracujeme), což je zabavilo na dostatečně dlouhou dobu, abych stihla dovybalit poslední krabice (díky!!!) a začala pomalu zabydlovat. I když Lola mě už několikrát upozornila, že neví, co pořád uklízím. Jí to takhle přijde v pohodě. 

Trochu si to stěhování dokumentuju, pro nás, na památku... Tak vám zase ukážu pár fotek z posledního týdne. 

sobota 2. září 2017

střípky


Nafukovací matrace, snídaně na zemi a my v prázdném bytě. 
Nábytek a všechno ostatní dorazí zítra.
První střípky nového bydlení.

pátek 1. září 2017

do knihovničky / Indigové pohádky


O Indigových pohádkách jsem tu už kdysi krátce psala. Je to kniha z roku 2013 a my už ji máme doma 3 roky. Právě teď k ní ale vychází i audio kniha. Takže pokud u vás tahle knížka taky patří k oblíbeným, můžete ji nově dětem pořídit i na CD. A pokud knihu ještě neznáte, zalistujte si dneska spolu s námi. A v obou případech čtěte článek až do konce - můžete si totiž dnes u mě zasoutěžit jak o knihu, tak o audio knihu.

čtvrtek 31. srpna 2017

sladká tečka za prázdninami


Někdy na začátku srpna nám přišla tahle sladká pozvánka.
Obchůdek Lelí's Cupcakes se totiž chystal slavit svoje první narozeniny. A protože jsem jeho otevření od začátku podporovala, protože cupcakes od Lelí nechybí na žádné naší oslavě a protože Lola svoje 4. narozeniny oslavila přímo v obchůdku, nesměli jsme chybět ani tady! ♥ Cupcakes od Lelí už prostě k našemu blogu neodmyslitelně patří.

Lelí pozvala Lolu a Alana (a další děti a jejich mámy), aby si přišli vyzkoušet, jaké to je být cukrářem a takovým designérem cupcakes. 
Koukněte, jak nám to všem šlo.

sobota 19. srpna 2017

nové všechno

fotka z mého dnešního focení jedné skvělé rodiny

Na začátku tohohle léta jsem si říkala, že máme po dlouhé době rok, který je klidný a nic se v něm neděje. Nejsem těhotná, nikdo nový nám nepřibyl do rodiny a svatbu už máme taky z loňska za sebou. Sice už delší dobu nabízíme náš byt k prodeji, ale já nejsem typ, který by se nadchnul pro něco, co se možná uskuteční, takže jsem to vlastně celou dobu moc nebrala v potaz.

Pak nám ale najednou před začátkem prázdnin zavolala makléřka, že byt se prodal. Vlastně mě to zaskočilo, i když samozřejmě v dobrém. A došlo mi, že to zase nebude rok, ve kterém se nic neděje. Bude se dít velká věc, budeme se po 5 letech stěhovat do nového. Znovu budovat útulné bydlení, ve kterém se budeme cítit všichni dobře.

Tak to by k těm změnám stačilo, ne?

Často jezdím za svými rodiči, po večerech si nad sklenkou vína vykládáme a vzpomínáme na dětství mé a mých sourozenců, na věci, co byly. Já ráda vzpomínám. Jeden večer mě ale z nějakého důvodu začali naši přesvědčovat (přiznám se, že už ani nevím, jak jsme se k tomu tématu dostali), že bych měla začít profesionálně fotit. Jasně, ono se to docela nabízelo, focení se totiž věnuju celý život, po maturitě jsem taky rok studovala uměleckou fotografii (nejsem ale vůbec studijní typ a měla jsem o dost jiný pohled na krásu, než můj profesor, takže jsem ze školy odešla, jsem příliš tvrdohlavá) a nad profesionální dráhou jsem poslední dobou přemýšlela, ale prostě jsem se na to pořád necítila dost dobrá a rozhodnutí odkládala. Rozhodující slovo měl v tomhle pro mě můj táta. Chci říct, slovo mojí mámy je pro mě dost důležité, ona mě vždycky ve všem v životě podporovala, ať jsem se rozhodla pro cokoli, vždycky stála za mnou. Táta byl spíš realista a spoustu mých šílených nápadů považoval za nesmyslné, takže neměl potřebu je nějak výrazně podporovat. Asi proto mě jeho podpora v tomhle fakt nakopla. Taky proto, že právě on mě ve 14 letech učil fotit a vyvolávat fotky v temné komoře.

No a tak pár dní po tomhle osudném večeru u našich nastala další velká změna. Pustila jsem se před měsícem do profesní dráhy fotografa. Z počátku jsem byla z toho všeho dost nervózní, ale postupně si věřím víc a víc. Zakázek mám strašně moc, poptávek je skoro víc, než jsem schopná momentálně při mateřské zvládnout, ale makám, dřu a fotím - po večerech, o víkendech - a pak po nocích fotky upravuju. Přes den jsem pořád máma na plný úvazek, Alánka o svůj poslední rok mateřské rozhodně neochudím.

Strašně mě to baví. Úplně jsem za těch pár let, na které jsem z trucu přestala fotit (protože jsem nechtěla přejít na digitál, nešlo mi to s ním, a klasika přestala frčet), zapomněla, jak strašně mám ráda lidi. Jak jsou různí, jak má každý v očích něco jiného.
Díky svým dětem jsem se totiž za posledních pár let donutila ten digitál nějak pokořit.

A mně postupně dochází, že tohle je asi to, co chci ve svém životě dělat. A možnost se do toho pustit jsem dostala hlavně díky blogu. Nebýt jeho popularity, nebýt vás - mých čtenářů - nikdy by mě v tom moři fotografů, které v Praze je, žádný potenciální zákazník nenašel.

Takže jsem dneska taková nostalgická. Díky moc vám všem, mým čtenářům, že jste mi (ač asi nevědomky) po letech blogování umožnili pustit se do práce mých snů.
Pořád na sobě pracuju, pořád potřebuju plno věcí zlepšit, vypilovat. Ale teď už se to bude dít za chodu. To je totiž ten nejefektivnější způsob.

Blogovat budu dál. Jen asi teď ne tak často, jako jste byli do letošního léta zvyklí, protože toho volného času teď díky focení není tolik, ale já se prostě strašně ráda dělím o své radosti a už teď se nemůžu dočkat, až vám budu postupně ukazovat kousky a detaily z našeho nového bydlení, z našeho nového života. Takže se budu maximálně snažit přispívat na blog pravidelně.

A pokud chcete sledovat trochu víc z mé práce, jukněte ke mně na nový facebookový fotoprofil nebo nový instagram profil věnovaný mému focení.

A díky!!! 

pátek 11. srpna 2017

už se to blíží

obrázky via Pinterest.com

Konec mrtva na blogu už se blíží.
Protože se blíží naše stěhování do nového bytu. Zase to tu s koncem prázdnin ožije.
Změna to bude velká. Kromě většího bytu budeme mít taky velkou terasu.

Pamětníci mezi mými čtenáři si možná vzpomenou, že jsem si po terase tesknila už před několika měsíci v jednom ze svých snídaňových článků. My už totiž tenhle krok plánujeme strašně dlouho. Myslím - opravdu dlouho. Čekali jsme na vhodnou dobu.

I přes to, že jsme vždycky věděli, že tu nezůstaneme navěky, i přes to, že jsme se vždycky těšili, až budeme jednou v tom našem vysněném bydlení, i přes to, že jsme se sem už kdysi nastěhovali s tím, že je to jen přestupní stanice... I přes to všechno to tu opouštím s těžkým srdcem. Je tu tolik zážitků, tolik emocí, které se pojí k tomuhle místu.

Ne že bych se netěšila. Těším se opravdu moc. Na nové zařizování, na spoustu květin na terase, na novou éru. Ale vím, že až tu budu naposledy procházet prázdným bytem a vzpomínat si, kde Lola udělala svoje první kroky a kde jsem stála, když jsem se rozhodovala, jestli už je čas odjet s Alanem v břiše do porodnice... bude mi smutno.

Končí jedna éra, začíná nová. 

úterý 1. srpna 2017

GA / Máma mele vločky


Tuhle nádhernou kuchařku mám pro vás doma schovanou už pěkně dlouho.
Momentálně mi focení zabírá tolik času, že vlastně nic jiného (kromě rodiny) už nestíhám.
Tak alespoň další soutěž!

pondělí 24. července 2017

neděle 23. července 2017

fashion inspiration / máma v hlavní roli


Stává se to málokdy, ale jsou chvíle, kdy i já chci/potřebuju stát před objektivem. Mít i svou vlastní vzpomínku na pěkné chvíle nebo - jako dneska - nafotit něco k článku na blog. V takových chvílích mi většinou nezbývá než se obrátit na Mr. Happy. Nastavit mu foťák a nechat to na něm. Nebudu vám nic nelhávat, většinou je to hrozný. On neumí fotit momentky. Já ale neumím pózovat. Dává mi strašně blbý příkazy, který mě rozesmívaj. A závěr je 99% fotek, který jsou buď rozmazaný nebo hodně špatně oříznutý.
Ale každopádně je to vždycky zábavný.
A většinou jich nafotíme tolik, že se něco použitelnýho pak najde. A tak vám teda můžu dneska ukázat svojí první fashion inspiration pro mámy. Těhotný, kojící i ty "odrostlý", jako jsem já.

úterý 18. července 2017

GA / letní tílko Shark in the park


Doufám, že si všichni náležitě užíváte léta a sluníčka!

My teda rozhodně, ale aby to tu přes prázdniny úplně neusnulo, mám tu pro vás jednu prima soutěž s českou značkou dětského oblečení Shark in the park.

Tento týden můžete u mě na blogu vyhrát dětské tílko v barvě, vzoru a velikosti dle vlastního výběru (budete k němu mít i dopravu zdarma).
Stačí, když mi do komentáře napíšete, které z tílek byste si v případě výhry vybrali. Nezapomeňte připojit svou emailovou adresu. Pokud chcete být do slosování zařazeni dvakrát, můžete také tento příspěvek veřejně sdílet z mé facebookové stránky (pozor, sdílení musí mít zaškrtnutou kolonku veřejné, jinak mi bohužel facebook neukáže jméno sdílejícího).
Soutěžit můžete až do neděle 23. 7. 2017.

A pokud se vám Shark in the park líbí, určitě je sledujte na facebooku nebo instagramu, aby vám neunikla žádná nová kolekce a také třeba slevy! 

úterý 11. července 2017

úspěšný boj s resty


Na letošek jsem si dala jedno předsevzetí - na dobro skoncovat se svými foto resty (rozuměj: dotisknout všechna rodinná fotoalba a fotoknihy a dostat se konečně do bodu reálného času a už se nikdy!!! do takového skluzu nedostat).

Možná se to zdá jako trivča, ale já fotím tak moc a tak ráda si nechávám fotit rodinné fotografie, že to zase taková sranda není, udržet to všechno pod kontrolou.

Ale musím se pochválit. Daří se mi to. Vážně.

Všechny velké fotoknihy jsou už hotové (tzn. všechny velké události - narozeninové oslavy, velká rodinná focení, cestování atd.). Fotoalba z běžného života - tam nejsem ještě na reálném čase, ale hodně jsem pokročila a věřím, že do konce roku to prostě zvládnu. Pokud mě sledujete na instagramu, tak víte, že lepení fotoalb a vytváření fotoknih věnuju teď hodně volného času. Baví mě to a hlavně si pak s radostí prohlížím výsledky. Každé takové fotoalbum nebo fotokniha je pro mě malé vítězství - už je to na papíře, v knize, už se to nikde neztratí v digitálních útrobách a už nemusíme vejrat do obrazovky, kdykoli si chceme zavzpomínat. Mít fotografie skutečně vytištěné je nenahraditelné. A s digitálním uchováváním fotek se to prostě fakt nedá ani srovnávat.

středa 5. července 2017

dětské boty / KidOFit


Po delší době tu mám pro vás zase jednu recenzi dětských bot - tentokrát z Alánkova botníčku, tedy pro děti s extra širokými nožičkami a vysokým nártem.
Recenze z akčních prázdnin na venkově! :)

Na základě doporučení od některých mých čtenářů jsme se rozhodli vyzkoušet barefoot boty KidOFit Coral green - na tuhle značku jsem už mnohokrát slyšela chválu ze všech stran, nicméně s Lolou jsem ji nikdy nevyzkoušela - jednak má na ně příliš uzoučké nohy, no a taky mají takový hodně sportovní design, což se Lole do jejího šatníku zrovna nehodí.

Klučičí se mi ale zalíbily a hlavně je to něco na Alánkovu antipopelčí hnátičku.

Takže pokud máte taky doma dítě s buřtíky místo nožiček, pojďte kouknout na detailní fotky a praktické informace ke KidOFit botkám.

úterý 4. července 2017

pozdravy z venkova


Jsme v prázdninovém módu.
Neštovice jsou už skoro za námi, a nebylo to naštěstí žádné drama. Alánek jich teda měl snad milion a docela dost ho svědily, ale přešlo to rychle. Teď už se dalmatínek snad jenom hojí.

První prázdninový týden trávíme u babičky na venkově. A máme se tu bezva. Lola nám na tabuli kreslí pohádky, všichni musíme sedět kolem ní a poslouchat vyprávění o rybách v moři. :) Večer po koupání se ještě v pyžamu lítá po zahradě. Ráno se ještě před snídaní sbírají s babičkou maliny. Pozorujeme čerstvě vylíhnutá vlaštovčí miminka v garáži. Foukáme bubliny. Stavíme domečky pro brouky. Paseme morčata. A taky hlídáme jedno želví mimino.

Celé dny trávíme na zahradě. 
Prostě léto.

pátek 30. června 2017

do knihovničky / Příběhy pro nejmenší


Tak je to tady, už třetí den máme doma neštovičku č. 2.
Zatím to ale zvládá úplně v pohodě - až na to, že má neštovic snad ještě víc než Lola a na ještě blbějších místech, mu vlastně nic jiného není. Je veselý, nestěžuje si a nemá ani teploty, tak snad to v tomto duchu přežijeme celou dobu.
Lolince zítra začínají školkové prázdiny (i když jen na 14 dní, pak se naše školka zase otevře), takže jsme usoudili, že bude nejlepší nakvartýrovat se na kurýrování neštovic k babičce, kde můžeme být celý den na dvoře a nebát se, že někoho něchtěně nakazíme.

Než se ale sbalíme a vyrazíme, snažíme se zabavit doma.
Takže tu mám pro vás dnes tip na jednu prima pohádkovou knížku pro nejmenší. Na bez mála 200 stránkách v ní najdete 8 krásně ilustrovaných příběhů. Velké dvoustránkové ilustrace a kratičké příběhy tvoří ideální první velikou a opravdickou knihu pro dvouleté knihomoly.

Pojďte si s námi zalistovat knihou Příběhy pro nejmenší

pondělí 26. června 2017

šiju / dinosauří set


Konečně jsem vymyslela nějaké klučičí šití.
Je mi vždycky líto, že šiju hlavně pro Lolu, ale prostě na ty holky se toho dá vymyslet tolik... S klukama je to těžký. Aby to bylo hezký na pohled a zároveň zábavný na šití. :)

Alánkovi jsem teda dneska ušila klučičí tašku před rameno - klidně jí říkejte kabelka, protože ona to taky kabelka je, Alánek pořád bere Lolince ty její, chce mít všechno jako ona. Tak má konečně svoji, dinosauří. Ušila jsem ji z kusu starých džín, všechny tyhle obnošené věci si schovávám a když přijde jejich čas, recykluji. Těch kusů džínovin mám schovaných několik, na tašku se mi zalíbil tenhle dvojbarevný kousek.

A taky letní plátěné kraťasy. S tyranosaurem, samozřejmě. :) Z nějakého zbytku pevného bavlněného plátna, co jsem měla doma.

Nažehlovačky jsem si vyráběla (jako vždycky) na plotru Silhouette z nažehlovacích fólií.

Oboje je ultrajednoduchý na ušití, zvládnete to taky!

sobota 24. června 2017

výletíme / vyhlídka Máj


Mezineštovicový výlet.
Lola má po neštovicích, Alánek (předpokládám) před. Inkubační doba může být klidně tři týdny a že by je nechytil se mi nechce věřit. Je teď jako taková časovaná bombička. Museli jsme kvůli tomu zrušit cestu na Zanzibar, kterou jsme plánovali na začátek července. Ale to neva, my si to vynahradíme později. 
Tak teď doufám, že u něj opravdu propuknou. Co nejdřív, ať to máme za sebou. :)

Dneska jsme vyrazili na menší výlet do jednoho krásného místa nedaleko Prahy - vyhlídka Máj, krásný pohled na meandr Vltavy.
Pokud se na ní vydáte, doporučuji nejít přímou cestou, kterou chodí skoro všichni, ale trochu si to obejít přes vesnici Teletín a přes les. Je to daleko hezčí procházka, skoro nikoho na ní nepotkáte a taky je trochu delší, ale i tak je to krátká a nenáročná cesta, Alánek šel bez kočárku a Lole to po nemoci taky akorát stačilo. A já čím jsem starší, tím víc mě ty lesy táhnou. :)

úterý 20. června 2017

nostalgická


Tohle jsou úplně první rodinné fotky, které jsme si nechali od Katky nafotit.
Podzimní sobotní termín focení na Náplavce (r. 2014) jsme u ní měli zamluvený už od léta.
S Lolou (tehdy 18 měsíční) jsem ale nakonec strávila noc ze čtvrtka na pátek na pohotovosti a následně i v nemocnici s podezřením na otravu (nepotvrdila se, ale bylo třeba zůstat na pozorování). Vůbec jsem se samozřejmě nevyspala a doháněla to další noc už doma, abych byla na focení alespoň trochu čerstvá. Na fotkách vypadám dobře, Katka je totiž kouzelnice. :) Ve skutečnosti jsem byla ale pořád strašně unavená.

Pár dní po tomhle focení mi vyšel pozitivní těhotenský test.
Takže na fotkách jsme vlastně už všichni 4, jen ten poslední ještě není vidět a my o něm zatím nikdo ani nevíme. 
No a teď v sobotu mu byly už dva roky. 
A už se stane jen velmi zřídka, že bychom o něm nevěděli. A když se to náhodou stane, zpravidla to nevěstí nic dobrého. :D

pondělí 19. června 2017

narozeninové střípky


V pátek jsme zjistili, že Lola chytla ve školce neštovice. Takže z naší plánované velké oslavy Alánkových narozenin se nakonec stala velmi komorní neštovicová oslava, protože většina pozvaných nechtěla nákazu riskovat.
Ale nakonec to nijak nevadilo. Přišli tři stateční, naši milí přátelé - Radka, Erwín a Adélka. A užili jsme si to všichni. My jsme vlastně slavili úplně celý den, abychom to Alánkovi trochu vynahradili, takže jsme měli i dinosauří snídani.
Odpoledne přišla alespoň na pár minut i těhotná Nicole s rouškou a udělala nám pár rodinných fotek. :) Zbytek jsem si tentokrát nafotila sama.

A byl to moc prima den! Alánek byl nadšený. Ze všech těch dinosaurů a dobrot. 
Velkou dětskou párty si brzy vynahradíme, třeba pak oslavíme úspěšné doléčení neštovic. :)

Všechno nejlepší, Alánku! 

pátek 16. června 2017

bazarové radosti


Sháněla jsem je snad dva roky.
Duplo pravěk, sety staré skoro 10 let, po bazarech špatně sehnatelné. Když se někde objevil inzerát, hned jsem psala a vždycky jsem byla asi tak 158. v pořadí.
Ale teď se mi to konečně povedlo a tak je mám doma. Zrovna před Alánkovými narozeninami. To je prostě skvělé načasování.

Možná vám to přijde trochu směšné, ale já mám fakt hroznou radost. Je to můj nejlepší bazarový úlovek!

Pár postav mi ještě do sady chybí, ale třeba se ještě časem poštěstí a seženu i chybějící mámu malým triceratopsům a alosauří rodinu. Praženu. Taky ten tyranosaurus byl v původních setech buď zelený, nebo červený... ten náš je taková pouliční směs... :D Ale i tak mám velkou radost.

A tak jsem dneska vstávala v půl šesté ráno, potají dokreslovala odřená očička, lepila uvolněné krky, pucovala zašlá tělíčka... Ať jsou na neděli pěkně v cajku. 

středa 14. června 2017

do knihovničky / Armstrong a Lindbergh


Kdo jsou pánové Armstrong a Lindbergh všichni určitě víte.
Určitě?
V těchto knihách jsou totiž Armstrong a Lindbergh dvě malé myši prožívající velká dobrodružství. Dětem lehce popíší, jak první člověk (resp. myš) přeletěl oceán a jak se dostal na měsíc.

ILUSTRACE
Ilustrace jsou v knize bezchybné, nádherné. Někde dvoustránkové, celostránkové, jinde menší doplněné textem. Kombinace perokresby a akvarelu. Každá z knih má kolem 100 stránek a obsahuje tak opravdu velké množství ilustrací.
Obě knihy mají navíc příjemnou vintage patinu - aby působily tak staře, jako jsou příběhy v nich, vypadají omšele, otrhaně, i stránky uvnitř mají takový zašlý vzhled.

TEXT
Textu je tak akorát pro malé (předškolní) děti. Ani moc, ani málo - celou knihu přečtete s dětmi za jeden večer, ale není rozhodně krátká. 
Myšák Lindbergh se potřebuje dostat za svými přáteli do Ameriky. Jak to má ale udělat? Kreslí plány, sestavuje různé létací stroje a zkouší, jestli se s nimi dostane až za oceán.
Armstrong chce zase svým myším přátelům dokázat, že Měsíc není ze sýru, jak se mnozí z nich domnívají. Nakreslí si plány, sestaví raketu a skafandr (jeho funkčnost testuje v akváriu se zlatou rybkou) a když je vše připraveno, vydá se na cestu do vesmíru. Dostane se na Měsíc dřív, než člověk?

Knihy jsou pro děti příjemně poučné, ale zároveň jsou zábavné a díky ilustracím a postavám myšáků prostě kouzelně pohádkové.

Tak si pojďte zalistovat. :)

neděle 11. června 2017

sobota 10. června 2017

dinopárty / přípravy IV.


Už za týden. 
Takže moje domácí narozeninová výrobna jede v plném proudu. Plotr řeže o stošest. Velké dinosauří chystání se chýlí ke konci.

čtvrtek 8. června 2017

fashion inspiration / léto v plném proudu II.


Mám tu ještě pár fotek z naší sobotní návštěvy Mirakula spolu s druhým českým letním fashion tipem, tentokrát na kvalitní bambusové oblečení pro děti.
Bambus je totiž skvělý letní materiál - sám o sobě chladí a navíc dobře saje pot. A jak řekla Lola, "je úplně měkoučký." Ideální materiál pro aktivní děti, kterým chcete dopřát pohodlí v teplých letních dnech. My už je nosíme několik týdnů a tak můžu říct, že je to oblečení opravdu ve skvělé kvalitě.

Krásné a přitom praktické a funkční kousky z bambusu a merino vlny pro holky i kluky šije česká značka Duomamas

úterý 6. června 2017

fashion inspiration / léto v plném proudu


Tohle léto Lola konečně přišla na chuť vodě. Takže vlastně skoro každý den se chce jít někam koupat. A je jedno, že třeba zrovna střídavě svítí sluníčko a poprchává, jako dneska odpoledne. Lola jde prostě "plavat" tak jako tak. :)

neděle 4. června 2017

náš Den dětí v Mirakulu


O obřím Rodinném parku Mirakulum, který je v Milovicích nedaleko Prahy, vím sice už dávno, ale včera jsme se tam vypravili s dětmi poprvé. Ještě před rokem by takový výlet naše děti (vzhledem k věku a povahám) zas tak nezaujal, ale letos už jsme věděli, že tohle místo budou vnímat jako skutečný dětský ráj. A taky že jo!

No a kdy jindy je tam poprvé vzít, než na oslavu Dne dětí.
Právě kvůli tomuhle celodennímu výletu jsme si taky Den dětí odsunuli na sobotu.

Strávili jsme v parku rovných 5 hodin a přesto jsme nestihli obejít všechny atrakce. Takže tam musíme zase brzy vyrazit! :)

Ať bydlíte kdekoli v České republice, tohle je místo, kam byste svoje děti vážně alespoň jednou měli vzít. Sem se vyplatí jet na celý den, pořád tu budete mít co dělat. Kromě frmolu a dětského hluku u atrakcí je tu taky klidná naučná lesní stezka, kde si můžete od všeho odpočinout, třeba taky uspat nejmenší nebo se prostě mezi řáděním jen trochu zklidnit. O víkendech tu bývá i doprovodný program v podobě dětských divadel, koncertů nebo dílniček.

Je tu taky spoustu míst na piknik ve stínu stromů - nevěřili byste, ale i já a Mr. Happy jsme si v jednu chvíli snad skoro hodinu poleželi ve stínu na lehátkách, zatímco naše děti obsluhovaly malou vodní dráhu.

No a kolik je tu atrakcí pro děti, to vám ani nebudu vyjmenovávat. Koukněte na fotky a vyražte na výlet. My jsme si to užili všichni, ne jen děti - třeba ohromné prolézačky mezi stromy bavily i mě! 
Doporučuji si s sebou vzít kromě běžné výbavy na výlety taky plavky (případně ručník, my jsme si oboje chytře zapomněli v autě) - je tu totiž velký vodní svět, v horku je v něm ale docela narváno, tak s tím počítejte - a hlavně baterku (ideálně čelovku), v parku je velké množství podzemních bludišť bez světel. :)

Koukněte na fotoreport (příště ho budu muset doplnit ještě o zbytek atrakcí, které jsme nestihli) a doprohlížejte až do konce - tam je totiž malé překvápko. :)

čtvrtek 1. června 2017

dinopárty / přípravy III.


Chtěli jste inspiraci na dárky, tak tady nějakou máte. Ještě čekám na jednu hračku a jednu zajímavou knižní edici ze zahraničí, tak ty vám třeba zase ukážu za pár dní, až dorazí.

Musím říct, že výběr dárků pro první a pro druhé dítě se dost liší (alespoň u nás). Ani ne tak tím, že jedno dítě je holka a druhé kluk, jako spíš tím, že to druhé dítě přeskakuje různé fáze vývoje, na které jste zvyklí od toho prvního. A prostě se žene za tím, aby se co nejdřív vyrovnalo staršímu sourozenci. Hraje si tedy i se stejnými (podobnými) hračkami, většinou určenými pro starší věk. Často tedy ani nemá smysl vybírat hračky určené pro jeho věk, protože co nezaujme staršího, nezaujme ani mladšího.

Tím jsme se tak nějak při pořizování dárků řídili. 
Plus DINOSAUŘI! Hlavně ti dinosauři všude. :)

středa 31. května 2017

DIY / Lolinčina abeceda


Lola se začíná zajímat o písmenka a psaní, tak jsem pro ni vyrobila takovou pomůcku na jejich naučení. Vím, že takových pomůcek je všude asi plno ke koupení... ale tahle je od maminky. 
Navíc jsem do ní vybrala taková slova, která Lola skutečně zná a používá, takže je to pro ni jednodušší.

úterý 30. května 2017

baví nás / Re-cycle-me + GA



Máme 2 dny do dne dětí a pokud ještě hledáte nějakou drobnost pro svého drobka, mám tu pro vás skvělý tip na tvořivé sady Re-cycle-me. Užijete si s nimi spoustu srandy, zužitkujete pár věcí, které byste jinak hodili do odpadu a zaměstnáte ruce i hlavu, své i dětské. 

Sety jsou určené dětem od 4 let (s dopomocí rodičů, starší už zvládnou samy). Setů je plno. Princezny, roboti, zvířátka, rakety, hudební nástroje, dopravní prostředky... Stačí si vybrat, co vaše malé baví nejvíc.

My jich s Lolou máme taky pár doma a před pár dny jsme si vyrobily několik zvířátek z džungle. Postupně sbíráme materiál a vždycky, když máme novou roličku od toaletního papíru nebo krabici od mléka, jdeme si něco vyrobit. Z každého setu se dá vytvořit mnoho projektů, stačí vždy přidat nějaký ten "odpad" - trubky od toaleťáku, pet lahve, krabici, plechovku... Všechno ostatní je pak v setu Re-cycle-me (knížečka s návody na jednotlivé projekty a pak vše, co je k nim potřeba - barevné papíry, pěnovky, barvy, chlupaté drátky, bambulky, provázky, samolepky, nalepovací očka... a spoustu a spoustu dalších věcí!).

pondělí 29. května 2017

do knihovničky / Martinka


Dneska tu mám pro vás další tip na (nejen) holčičí příběhovou knížku.

Martinku jsem pořídila pro Lolu na dovolenou - aby měla něco nového a neokoukaného na dlouhý let a taky dovolenkové čtení před spaním. Martinka mě zaujala příjemnými retro ilustracemi a tím, že je to od pohledu něco docela jiného, než na co je Lola zvyklá a tudíž by ji to mohlo v letadle zaujmout.

Martinčiny příběhy se nám ale nakonec tak zalíbily, že si našly místo i v naší domácí knihovničce a rád je před spaním poslouchá i Alánek.
Jediné, co mě na knihách mrzí, je paperback - mám raději knihy s pevnými deskami.

Každý z příběhu je bohatě ilustrovaný na každé stránce a vždy je poučný - v příběhu Martinka v zoo se děti dozví různé zajímavosti o zvířatech, Martinka v letadle zase přinese pěknou přípravu na cestu letadlem a Martinka a její bráška je příběh o sourozeneckých vztazích. Dohromady je v knížce Martinka - krátké příběhy na cestu do postýlky 6 středně dlouhých příběhů (naše děti mají na usnutí většinou 2). Hodí se na čtení před spaním i na samostatné čtení pro větší děti.

Martinka (v belgickém originále Martine) je oblíbená belgická a francouzská hrdinka - série začala vycházet už v roce 1954 a poslední knihy jsou z roku 2014. V celé sérii vyšlo 60 knih a jejich překlady jsou po celém světě, v češtině jsou teď dostupné dva tituly.

sobota 27. května 2017

pátek 26. května 2017

pozvánka na Mint market + GA



Dnes tu mám pro vás pozvánku na zítřejší Mint market - trh s lokální tvorbou na Praze 7 - a taky giveaway balíčku doplňků od několika tvůrců, které zde najdete.

Život na Praze 7 mě vážně baví. Pořád se tu něco děje a právě Mint market se koná v hale 13 holešovické tržnice každou sobotu v čase 9-18 hodin. Každý víkend tu najdete jiné lokální tvůrce, vstup na market je zdarma (a bezbariérový) a kromě stánků s lokální tvorbou tu mají taky dětský koutek, kavárny a bistra, takže je to prima místo třeba na sobotní setkání s přáteli. My sem s Lolou rády chodíme na naše holčičí dopoledne - a zrovna zítra se na jedno takové chystáme. Potkáme se tam?
Zítra budou na Mint marketu jak dětské, tak dospělácké značky - oblečení, doplňky do bytu, hračky... Bude toho plno. 

My se těšíme třeba ke stánku Mnichovických panenek, Urban fox nebo Theresičky, ale taky na to, že tu poznáme zase nové české tvůrce a něco si pro radost pořídíme. 

čtvrtek 25. května 2017

dinopárty / přípravy II.


Máme to za rohem!
Takže velké papírové přípravy na velkou dinosauří párty jsou v plném proudu, musím si pohnout. 

Všechno jako vždy vyrábím na plotru z klasických barevných čtvrtek. A jako vždy mě to vážně baví! 

úterý 23. května 2017

New York / den sedmý


Vlastně jen půlden, po obědě už jsme museli vyrazit na letiště.
Takže poslední půlden v New Yorku, deštivý, měl své kouzlo. 

Měli jsme v plánu prohlídku některé z galerií, ale nakonec jsme dali přednost Interpid Sea, Air & Space Museum - to děti jen tak někde neuvidí.

Dnes už vám píšu z domova.
Jsem trochu oblblá z časového posunu a nevyspání (prakticky jsme dnes přišli o noc) a navíc nám ztatili v Paříži náš jediný kufr. :D Ale určitě se zase najde a spánkový deficit taky brzy doženu.

Tak sbohem, New Yorku, bylo to bezva! Zase někdy příště!