pátek 8. dubna 2016

do pokojíčku / holčičí pracovní kout


Začali jsme ty Lolinčiny narozeniny slavit neplánově o pár dní dříve.
Ten pravý pracovní stůl pro ni jsem totiž nakonec objevila ve svém oblíbeném žižkovském antiku Pracna. Jenže potřeboval nějaké ty opravy, hodně broušení a natírání, k čemuž jsme ho museli vzít na výlet za mým tátou. A tohle všechno už se před dítětem děsně blbě skrývá. Ale ono to nakonec vůbec nevadí. Je dobře, že Lolinka viděla, kolik bylo za jejím narozeninovým dárkem práce.

Takhle jsme si ho přivezli z bazaru. Největší potíž činila deska stolu, natřená šílenou vrstvou nějakého extra lesklého červeného laku. Pod ním se skrýval ale masiv, takže měnit celou desku by byla škoda. Elektrická bruska a můj táta to jistí.






Táta taky trochu zbrousil lak z ostatních částí stolu, aby se pak dobře natíral. Řádně ho vymyl, zbavil prachu a pak jsme už jen čekali, až vyschne. Další krok - tedy natírání bílou barvou - už jsem dělala já zpátky u nás doma.


Možná se to takhle nezdá, ale bylo to všechno vážně dost práce, abychom měli doma opravdu (pro nás) perfektní a zapadající kus nábytku. Ale stálo to rozhodně za to. 
Porcelánové knopky jsem jako vždycky koupila od Plácačky z fleru.


No a protože je to už dospělácký stůl, musí k němu mít průměrný tříleťák buď rostoucí židli (která, jak jsem zjistila, zabírá u menšího stolu zbytečně moc místa a do pokoje se nám moc nehodila), nebo židli/stoličku s podsedákem - což je varianta, kterou jsme nakonec zvolili. 
Najít pěkný a skutečně funkční podsedák vypadalo chvilku jako oříšek, nicméně to vyřešila moje zadaná poptávka na fleru, na kterou jsem dostala hned několik nabídek - nejvíc se mi líbila nabídka paní Kamily a tak je tedy tento podsedák od ní. Mé požadavky (pevný podsedák s kapsičkami na pastelky a šňůrkami na zavázání, sundávací a pratelný povlak) Kamila ještě vylepšila o další kapsičku na druhé straně podsedáku a madýlko na snadné přenášení na zadní straně. Uvnitř je vysoká polystyrenová deska obalená vatelínem, takže podsedák je dostatečně pohodlný a zároveň skutečně udrží dítě ve správné výšce a nesesedne se. Je DOKONALÝ! Lepší jsem si ani nemohla přát, navíc je opravdu velmi precizně ušitý. Pokud se vám zalíbí, oslovte Kamilu přes fler - vzor látky si můžete u ní samozřejmě vybrat. Moc ji doporučuju.






Přemýšleli jsme, zda zvolit ke stolu klasickou židli s opěradlem či stoličku. Lola se totiž neopírá ani u jídelní židle a stolička je lépe "samobslužná", než židle s opěradlem, u které by musela pokaždé čekat, až ji někdo přisune. Na stoličku si zezadu vyleze pohodlně sama, může zůstat celou dobu přiražená ke stolu a Lola je díky tomu u svojí práce víc nezávislá.




Lole udělala tahle změna v pokoji ohromnou radost. Může si teď totiž svoje velké věci pro velké holky, jako třeba malování nebo navlékání korálků, dělat bez všetečných rukou malého Alánka, který ji nejen bere všechno, na co dosáhne, ale navíc to strká samozřejmě do pusy, takže i pro mě je pak zbytečně komplikované či skoro nemožné nechat Lolu něco dělat i bez dohledu.



Jestli přemýšlíte, zda je vaše tříleté dítě zralé na to, aby mělo vlastní pracovní stůl, možná vás tahle inspirace rozhoupe. Podle mě je to super hlavně právě pro ty děti, které mají mladší sourozence a rády by občas dělaly něco i bez nich a bez dozoru dospělých. :)



♥ ♥ 

Líbí se vám obrázky, které má Lola v pokojíčku na stěně? Můžete si je tady u mě stáhnout v tyrkysové nebo starorůžové barvě zdarma k vytištění! - KLIK

44 komentářů:

  1. Vypadá to nádherně. Ten podsedák je úžasný.

    OdpovědětVymazat
  2. Terezo jedním slovem dokonalé. S tím sedákem jste konečně vyřešila sezení v pokojíčku pro naši malou. Nebaví mě pořád přenášet dětskou židli mezi jídelnou a pokojíčkem. A k nákupu druhé jsem se pořád nemohla rozhoupat. Zřejmě protože ten podsedák na stoličce je prostě geniální. Děkujeme mockrát :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mám ohromnou radost, že přišla inspirace vhod! :) T.

      Vymazat
  3. Terko, super! Miluju starý nábytek, který se nějak promění a je z něj v podstatě nový kousek! A co se mi líbí ještě víc, je ta zabydlenost, která z fotek vašeho bytu úplně čiší! Barvy, útulno, výtvory, dřevěná podlaha,...to je to co dělá domov domovem...holt nejsem na ty trendy bílé chladné interiéry, které jsou teď vidět na každém rohu. Váš domov je jedinečný a to je to co je nadčasové!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky miluju proměny starého nábytku, máme takových kousků doma plno. A moc ti děkuju, že se ti u nás líbí! :) Mně se jednu chvilku ty "bílé" domácnosti i docela líbily, ale už je toho všude moc a navíc jsem nikdy nepochopila, jak se v tom s dětmi (i bez nich) udržuje pořádek. :D U nás se totiž ledacos skryje. :D T.

      Vymazat
  4. Zdravíme Vás holky zlaté...:-)
    Jste šikulky!!!!
    Moc krásně vymyšleno.
    Děkujeme za odkaz :-). Bavínás kutit pro děti...pro koho jiného!!! Ty si to zaslouží nejvíc.
    Taky takhle kutíme...Máme pokojíček a v ní kuchyňku...Ellí říká všem,že má delší kuchyňku než maminka.:-).Zabavili jsme babičce noční stolky a psychu.:-).Děděček dodělal prac.desku, já brousila, natírala... a už se vaří...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkujeme, Kamilo, jste neuvěřitelně šikovná, zasloužíte si, aby o vás moje čtenářky věděly! :) T.

      Vymazat
  5. Moc pekne mistecko pro malou slecnu:-). M.

    OdpovědětVymazat
  6. Teri sikovni jste vsichni. Moc se mi to libi. Podsedak je uzasny. Martina

    OdpovědětVymazat
  7. Mě se to moc líbí. Jen si to zatím pro tu moji cacorku heumim přestavit.Pastelky máme všude o plasteline animnemluvim.Někdy se na ni kvůli to ku zlobím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já myslím, že Lola si ty výtvarné věci schraňuje a uklízí hlavně právě proto, že jí je Alánek pořád bere a strká do pusy... A on je taková tryskomyš, že by byl s pastelkou schopný si i vypíchnout oko, takže tohle řešení jsme uvítali všichni - my dospělí i Lola - ale kdoví, jak by to všechno bylo, kdyby Alánka ty pastelky a barvy nezajímaly nebo byla Lolinka ještě sama... :) T.

      Vymazat
  8. Je to krásné a "vymazlené", jen mi přijde až moc nadnesené, že tříleté dítě "pozná", kolik to dalo práce.
    Klára

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně ani ne, děti kolikrát překvapí tím, co a jak vnímají. Mě nedávno fascinovala moje 3,5letá dcera při pečení koláče. Vytáhla jsem z mrazáku poslední pytlík rybízu, který jsme spolu trhaly loni v létě (kdy jí ještě ani ty tři roky nebyly) na zahradě u babičky, kde byla tehdy poprvé (a zatím naposledy). Nijak jsem ten rybíz při nandávání na koláč nekomentovala a ona sama najednou začala říkat, jak ho máme ze zahrady od babičky, že ho tam trhala z keříku a dávala do košíku.
      Takže věřím, že teď Lola určitě moc dobře vnímá a vidí, kolik to dalo práce (jasně, že trochu jiným způsobem, než my dospělí). Samozřejmě otázka je, jestli si to bude pamatovat :-).

      Vymazat
    2. Nepotřebuje to přímo "poznávat", byla totiž celou dobu u toho. Nepodceňujte je tolik, i mladší dítě neuvěřitelně obohatí, když má možnost vidět jakoukoli práci na vlastní oči. Je to jako rozdíl mezi tím, když třeba pečete koláče s dětmi doma nebo je koupíte hotové v pekárně. Jak píše Hraboška - děti mají samozřejmě svůj způsob, jak práci vnímají. Ale vnímají ji, pokud mají možnost být součástí. :) T.

      Vymazat
  9. Krásná práce, Lolinka musí být nadšená a Alánek dost zklamaný, co? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alánek si ještě nevšiml, že se všechny ty ultrazajímavé činnosti přesunuly o "patro" víš. :D Ale on je takové torpédo, najde si rychle něco jiného na zničení... :D

      Vymazat
    2. Vidím to totiž u nás, Jakub by to ořval a to doslova :)) Dnes se třeba zakousl do růžového krepáku, který jsem nedokázala uhlídat, měl růžové prsty, obličej i jazyk. Těším se na zítra, co bude v plence :)

      Vymazat
    3. Jojo, Alánek zase spořádal už několik barev plastelíny. :D

      Vymazat
    4. Mimochodem, už jsem to zjišťovala - žádné školní potřeby nejsou toxické. :D :D

      Vymazat
    5. Trochu se mi ulevilo, díky :)

      Vymazat
  10. Je nádherný, vlastně bych si takhle představovala svůj pracovní stůl. Jen k té židli sem přidám svou zkušenost. Mám syna šestileťáka, který měl svoji dětskou rostoucí židličku, než z ní vyrostl (asi ve čtyřech letech) - nedala se dál posunout a pod stůl se mu nevešly nohy. Tak jsme ho posadili na normální židli s podsedákem a zrovna takovou mu pořídili do dětského pokoje ke stolu, ale ouha, začal se křivit kvůli tomu, že nedosáhl nohama na zem. Teď chodíme na fyzioterapii (nejen kvůli křivení se, ale i kvůli pravolevé orientaci) a jedním z prvních požadavků bylo: dítě se musí při sezení dotýkat nohama podložky. Zkoušeli jsme stoličku, ale byl to hrozný vopruz, pořád to přenášet z kuchyně do DP, zkoušeli jsme stoličky všude a byl to vopruz, mít je všude (koupelna, jídelna, děcák a nakonec jsme skončili opět u rostoucí židle, tentokrát pro větší děti. Takže podsedák ano, ale pěkně důsledně stoličku pod nožičky. Už se těším na fotky z oslavy. PS: myslela jsem na Vás, když jsem vybírala aktovku pro syna do školy. Prostě děs. Ty barvy, ty vzory, tragédie. Ale na holčičku bych si vybrala hned, vím, že Lola to má až za tři roky, ale stejně sem hned vrazím tip, kdyby se chtěl někdo inspirovat: http://carameletcie.fr/en/42-kids (ta zlatá je prostě TOP :-)) Ina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vidíte, na tohle jsem už úplně zapomněla a přitom mě na to už kdysi někdo upozorňoval při výběru první jídelní židličky! Takže díky za připomenutí, u té stoličky to není takový problém, ona půjde i dost jednoduše přidělat nějaká dřevěná deska na ty šprušle pod sedákem, aby bylo kam odložit nohy, to je hotové raz dva. Díky, díky - hned se na to vrhnu! :) Ještě, že to dávám všechno na blog, bez vás bych si na to ani nevzpomněla.

      No a ty aktovky jsou nádherné! A ještě z francouzského obchodu, to jste mi neměla posílat, ségra už mě zabije, až po ní budu zase chtít přivézt něco tak objemného! :) Tereza

      Vymazat
  11. To je nádhera! Stoleček i sezení u něj, krása! Lolince ten stůl tak trochu závidím :-) :D

    OdpovědětVymazat
  12. Dobrý úlovek a hlavně povedená renovace ! :-)

    OdpovědětVymazat
  13. Krasna prace. Muzu se prosim zeptat trochu mimo jestli pujde Lola v zari do skolky?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zatím to neplánujeme, ale září je daleko a soukromé školky berou pořád, takže kdo ví. :)

      Vymazat
  14. Je to parádne. Akú farbu ste použila na natieranie?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju. :)
      Bílý vodou ředitelný Balakryl. Tereza

      Vymazat
  15. Parádní, Lolinčin stůl mi připomíná můj pracovní, který jsem si udělala ze dvou nočních stolků, které jsem spojila pracovní deskou, není i ten její takto vytvořený?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pán v bazaru nám přesně toto říkal - že si myslí, že je udělaný ze dvou nočních stolků. :) Po bližším ohledání se nám ale spíš zdá, že je to nějaká bývalá toaletka nebo něco podobného - ta deska nahoře totiž není jen spojení těch dvou částí, má plno lišt navázaných na ty "stolky" a zdá se, že je to tak celé od truhláře (nebo někoho veeeelmi šikovného, kdo si propojil dva noční stolky opravdu hodně precizně! :). Tereza

      Vymazat
    2. A jo, vidíš, to mě vůbec nenapadlo, teď když se dívám na fotky podruhé, tak už v tom vidim toaletku bez zrcadla:) u fotek s podsedákem to jde i vidět, že je spodní deska zakomponovaná do všelijakých dalších "dřev". No povedený kousek a taky supr tip na podsedák pro děti!

      Vymazat
  16. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  17. Krasny! Musim rict, ze se mi ten kousek libil vic v tom puvodnim provedeni, ale to spis pro me :)) Pro Lolu je krasny tak, jak jste ho renovovali. Musim hlavne pochvalit barvy v pokojíčku, protoze k detem barvy patri a z tech studenych bilych detskych pokojů, ktere se vsem tak libi, jsem dost rozpacita. Zidle je take super. Myslim že pastelky v ni moc dlouho nevydrzi, jestli je Alanek divoch:) Ale jako napad je to s temi pastelkami uzasne. Je skvele, ze mate tak velky byt, ze muzete detem doprat tak velky pokojik (nebo aspon velky vypada) !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně se taky líbí i ta původní verze (teda až na tu příšernou desku, ale to je detail, který se dá spravit), ale do dětského pokoje je to v té bílé s barevnými knopkami takové hravější a zapadá to do stylu pokojíčku. :) Mně se ty bílé interiéry i jednu dobu hodně líbily, ale přijde mi, že je člověk hrozně omezený tím, co si vlastně může a nemůže pořídit, když má všechno skoro jenom černobílé. Jako třeba ani většina hraček by se nám tam pak nehodila! :D A hlavně už je toho všude moc, tak už se mi to i docela omrzelo.

      Pastelky už Alánek několikrát vyndal, Lolinka ho sprdla a vrátila si je zpátky do kapsiček. Lola je dost tvrdohlavá, takže většinou vyhraje. :D Teď zatím Alánka přestalo vytahování pastelek bavit, zaměřil se na ničení jiných věcí. :D

      Vymazat
    2. Ty ruznobarevne knopky se mi u vas moc libi:) A ty bile pokojiky. Ony, ne ze by byly osklive. Chapu, ze vzdy zapadaji do konceptu bytu. Ale tvorit by se mely hlavne pro deti (tim nemyslim, aby byly echt ruzove vsude). Myslim, ze kdyby clovek dite postavil pred barevny pokojik a bily, vzdy si vybere ten barevny/ s barvami. Ale to uz jsme jinde...
      U nas ty boje o hracky a pomucky jsou take. Akorat obcas trochu tvrdsi, holt jako mezi chlapama:)) Tvorime proto radsi vzdy, kdyz Bruno dopoledne spi.

      Vymazat
  18. Dobrý den, mohla bych se zeptat na ty porcelánové knopky? Už dlouho o nich uvažuji ke dceři do pokojíčku. Kdysi jsem koupila podobné synovi (ale ne na Fleru), ale byly takové "nešikovné". Jak jsou tyto knopky přidělané? Je na konci pouze matička nebo je to ukončeno hlavičkou šroubku (jako jsou originální úchytky třeba v IKEA?). Ty úchytky co jsme koupili tehdy synovi strašně "trčely" do skříňky a bojím se, aby se o to děti nepoškrábaly. Moc moc děkuji za odpověď. Pěkný den, Pavla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, tyhle taky trčí, všechny tyto ručně dělané bývají takto. Musí se zaříznout pilkou na železo a zabrousit. Tereza

      Vymazat