pátek 27. listopadu 2015

miminko / 5 měsíců


Děsně tyhle reporty flákám.
Pátý měsíc Alánek ukončil už před 10 dny a ten 4. jsem pro jistotu nezapsala vůbec (byli jsme na dovolené). Obecně jsem zjistila, že Alánkovi nezapisuju skoro žádná data. U Loly mám i datum, kdy jsem jí dala poprvé sponku. Díky bohu za blog, kde se aspoň čas od času zmíním, že mu třeba vyrostl zub, jednou si odsud ta data vytáhnu. :)




Alan je úplně jiný, než byla Lola v jeho věku. Lola nesnášela kočárek, venku se nosila jen v šátku, zato doma byla děsně samostatná. Alánka bych venku mohla vozit i na trakaři a bylo by mu to jedno, zato doma se dožaduje téměř neustále pozornosti - ne ale výhradně té mojí, takže mu často stačí, když si s ním hraje Lola. A to ona ráda, pořád mě přemlouvá, aby Alánek za ní běhal - asi ho považuje za strašně líné dítě, které se odmítá zvednout. :)

Zatím se zvládá přetáčet ze zad na břicho i naopak, podá si hračky, nejvíc ho ale baví zrcadlo. Má tři zuby (všechny tři dole, tudíž k ničemu :-D snad mu někdy vyroste něco i nahoře, aby je mohl alespoň používat proti sobě) a poslední dny přes den téměř úplně odmítá mléko, pije skoro jen v noci v polospánku - zatím čekám, jestli z toho nebude 4. zub, ale pokud ne, začneme asi pomalu s příkrmy, i když se mi do toho ještě moc nechce a raději bych ty necelé 3 týdny do ukončeného 6. měsíce ještě počkala.

Umí si už sám dát dudlík do pusy a když na něj nedosáhne, cucá si palec (to Lola taky nikdy nedělala).

Z 2,8 kg červíka, kterého jsem si přivezla z porodnice, mám už 7,5 kg chlapáka, který pravděpodobně po novém roce bude muset obléct už velikost 80.

Pořád toho celkem hodně naspí, přes den 1x dopoledne a 1x-2x odpoledne, večer usíná kolem 21h a ráno vstává obvykle v 8:30, mezitím se 2x-3x probere na mlíčko.
Lola mimochodem s příchodem zimy začala taky zase odpoledne spávat (nespala odpo už několik měsíců).

Alánek je pořád neskutečně hodný, veselý a usměvavý chlapeček, absolutně bezproblémové dítě. Nejhezčí je, jak se každé ráno vedle mě probouzí s úsměvem a šahá mi na obličej, jakoby mě chtěl pohladit (místo toho mi jednu vrazí nebo mě píchne do oka, ale já mám velkou představivost :-D)

9 komentářů:

  1. jj ty rana jsou krasba kdyz se dosiroka usmiva a mazlime se v posteli..u nas jeste k tomu vypichnuti oka je loktem do zebra nebo opreni dlane o nos kdyz spouzi po posteli ;-) krasne casy to mame ze?<3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alánek už se občas i vykulí ven ze svého spacího balkonu, takže se probudím a kouká mi z oka do oka, nalepený na mě. :-D To je největší sranda - jen jsem teda zvědavá, jak to bude pokračovat dál, jestli mi nezačne z té postele odcházet v noci pryč, když ji má otevřenou. No uvidíme. :) Tak tak, krásné časy. :)

      Vymazat
  2. To zní úplně jako dokonalé dítě ... veselé, spící -apod. :) :) :). Je kouzelný, akorát u té první fotky jsem přemýšlela, jestli koukám opravdu na něj nebo na Lolu ;).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. On je fakt zlatý - i u Lolinky jsem si vždycky říkala, že je zlatá, ale u Alánka jak jsem už i já vlastně daleko víc v klidu, tak i on je ještě pohodovější. :)
      Alánek je taková plešatá Lolinka. :-D Ta měla v jeho věku už načesanou palmu. :)

      Vymazat
  3. Až na ty zuby, jako by jste psala o mém synovi :) Nám vyrostl první až ted v 7. měsících. Ionas zdraví Alánka z Rodosu. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem se taky hodně podivila, když jsem ten první zub našla už v necelých 4 měsících. :-D
      Zdravíme Ionase!! :)

      Vymazat
  4. Máte krásné děti. A tak pohodové. :) Zlobí Lolinka vůbec někdy?? :)) Já mám podobně starého raubíře a někdy mi tedy dává! :) Také jsem si říkala, že jsem si měla u něj něco zapisovat, že si vůbec nepamatuji, kdy se co stalo... tedy, kdy byl první zub a kdy začal chodit ano, ale pak takové ty malé drobné radosti. Tak mě to mrzelo a teď u druhého dítka (holka) si to stejně taky nepíšu.... jsem hrozná. Ale co se týče toho druhého dítěte, tak souhlasím - každé je uplně jiné! A to druhé si zase užívám o moc víc, když už nejsem uplně vyplesknutá ze všeho. A taky je tak strašně hodná. Říkám si - není to právě tím, že už víme co a jak a jsme víc vyklidněné? :) Možná. :) Je to starost, ale obrovská radost. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jasně, že taky zlobí!! :) Ale je to roztomilé, ona je teď taková velitelka. Celá domácnost jede podle ní. Jenže na ni se nedá moc zlobit, ona je fakt skvělá povaha, jen teď válčí s těmi emocemi, jako všechny děti v jejím věku. Já ale nějak cítím, že je to hrozně důležité a brzo se to vykřeše v ty dobré vlastnosti - takový zápal. :)
      Ale myslím, že do budoucna to mám spočítané. Protože když jí za něco vynadám, tak ona běží a stěžuje si na mě hned Alánkovi. :-D

      A mám úplně stejné pocity - ona už Lola byla pohodové miminko, ale s Alánkem je to všechno ještě jednodušší, on vůbec nemá takové ty "zbytečné" pláče (ty byly většinou u Loly způsobené či podporované mým stresem) - takže určitě to tak je, to druhé dítě už člověk tak "neprožívá", zbytečně se nenervuje... Tak i oni jsou daleko víc v klidu. :) T.

      Vymazat
    2. Tak to jste/jsi mě uklidnila! :)) Ano, taky to máme doma teď o emocích. A vlastně se musíme učit i my, jak zvládat ty emoce v klidu a s rozvahou.. bohužel ne vždy se to podaří a zapomenu se vcítit do toho malého človíčka a pak mě to samozřejmě mrzí. Učíme se, učíme se od svých dětí. No Lola je fakt super! :)
      Přesně tak! I náš Kryštof byl hodné a pohodové dítě. Ale furt tam bylo pro mě nějaké ale - únava, stres, srovnání se s novou životní úlohou. Zbytečné pláče u něj bohužel též proběhly - z naprosto stejných důvodů. Bála jsem se, aby to druhé dítě nebylo nějak šizené s nálepkou, že je "až to druhé" a nakonec to prožívám tak vyklidněně intenzivně, až mě to samotnou překvapuje. :)

      Vymazat