středa 19. srpna 2015

o mně a fotografování


Není dne, kdy bych nedostala alespoň jeden dotaz od čtenáře týkající se mých fotek - čím fotím, v čem upravuju či jaké používám filtry.
Nechci se vůbec tvářit jako všeználek a poučovat někoho o focení - sama se pořád ještě (i po 16 letech) učím - ale článek už je nevyhnutelný, abych nemusela pořád dokola rozesílat stejné odpovědi.
Takže tedy dnes jen a jen o mně! :)

fotku vlevo jsem fotila na Zenit XP, když mi bylo 14 nebo 15 let

Než se pustím do těch univerzálních odpovědí na dotazy... Řeknu vám, jak jsem se k tomu focení vlastně dostala. Nu, můj táta rád fotil a opravdu dobře se vyznal ve foťácích a vůbec celém tom procesu, takže to tak nějak vyplynulo, ve 13 jsem si začala cvakat na kompakt s černobílým filmem, táta mě učil vyvolávat fotky v temné komoře, ve 14 letech jsem si z první brigády koupila v bazaru ruskou zrcadlovku Zenit XP (ano, připadám si opravdu staře, když to takhle píšu) - mimochodem geniální stroj, který mám dodnes doma a strašně moc doufám, že se k němu jednou vrátím. Ten pak v 17 letech vystřídala technicky dokonalejší, stále však kinofilmová zrcadlovka Canon něco něco (typ už si fakt nepamatuju). A já jsem fotila srdcem a s radostí, pro sebe.
V 19 jsem po maturitě začala pracovat a přihlásila jsem se na večerní fotografickou školu (i tam jsme stále ještě fotili na kinofilm). Slibovala jsem si, že se tam opravdu naučím dobře tu techniku ovládat, nicméně v reálu jsem tam pak chodila děsně nerada - nějak to rozebírání fotek na molekuly a polemizování nad tím, co všechno dělám špatně, sebralo tomu focení veškeré kouzlo. Takže jsem to po pár měsících vzdala, dala sbohem profesionální kariéře a dál si fotila jen tak pro radost.
(mimochodem vejce na úvodní fotografii je právě jedna z nepovedených školních prací)

Někdy kolem mých 23 let přišel zlom - rozhodla jsem se odjet na delší dobu do Paříže a věděla jsem, že tam nebudu mít prostor, čas ani peníze na to, abych mohla vyvolávat ručně fotky z kinofilmu... Takže ač mi to bylo trochu proti srsti, přišla na scénu moje první digitální zrcadlovka, a to Canon 400D. A všechno začalo úplně nanovo, s digitálem se fotí úplně jinak a mně to moc nešlo. Je to všechno tak nějak příliš "dokonalé", má to příliš mnoho funkcí, kterým nerozumím, možností, které neovládám a tak nějak těm fotkám chybí šmrnc. Ale fotím a učím se, trvá mi to dlouho, až to po návratu z Paříže zpátky domů vzdávám, zrcadlovku ukládám a následuje pár let pauza.

No ale jak to tak bývá, pak otěhotním a najednou ta zrcadlovka zase dává smysl. Narodí se Lola a já se do toho focení pouštím s vervou znovu. A učím se a cvakám a čtu knihy o digitálních úpravách, hledám návody a sleduji tutorialy na youtube a celkově vítám najednou digitál s otevřenou náručí. Trvá to dlouho, ale sama vidím a cítím zlepšení a jsem na sebe hrdá. Začínám mít pocit, že jsem konečně přeprala digitální zrcadlovku a začíná poslouchat ona mě a ne já ji! I Photoshop už začíná být kamarád a ne jen program, ze kterého si chci vyrvat vlasy, protože nechápu, který blbec vymyslel něco tak strašně neintuitivního.

Mé fotky mají najednou dobré ohlasy v okolí, od přátel, od čtenářů blogu... Pak se narodí Alan a já se rozhodnu, že nastal čas na další krok - pořídit si něco profi, rozšířit pole možností a znova se učit, zkoušet, trénovat a mít radost z každého nového pokroku. Mr. Happy se tedy ustrne a "když už mu ty děti rodim", koupí mi full frame zrcadlovku Canon 6D. Tím začala nová éra, ve které se nacházím právě teď... A co bude dál - to se teprv uvidí! :)


Strašně ráda bych vám dala jednoduchý návod na to, jak fotit/upravovat dobré fotky, protože to spoustu z vás ode mě při položení dotazu asi čekalo... Ale žádný takový bohužel nemám. Nepoužívám žádné automatické filtry, všechny fotky se snažím citlivě upravovat ve Photoshopu, každou zvlášť, každá si žádá něco jiného.
Takže pokud to myslíte s focením vážně - trénujte, čtěte, inspirujte se a zkoušejte. 

***
A tedy na konec odpovědi na vaše nejčastější dotazy:

1) většinu fotek, které najdete na blogu, jsem fotila zrcadlovkou Canon 400D a objektivem s pevným ohniskem 50mm; fotky z posledních dní jsou focené zrcadlovkou Canon 6D a objektivem Sigma 24-70mm f/2,8 nebo taky tou pevnou 50mm

2) fotky upravuji v programu Photoshop CS6

3) digitální "filtry" nepoužívám, nebo alespoň žádné jednokrokové překrytí fotografie (typu Instagram), úpravy dělám vždy v mnoha krocích dle vlastního citu, u každé fotky jinak, takže univerzální či jednoduchý návod bohužel dát neumím; existují programy, které tyhle filtry dělají automaticky (třeba online program picmonkey.com) - výsledek sice není ani zdaleka tak dobrý, ale jsou prima pro někoho, kdo tomu prostě tolik času věnovat nechce nebo nemůže (dřív jsem je taky používala)

***
pár tipů:

- pokud si chcete trochu usnadnit práci a ve Photoshopu už se více méně orientujete, doporučuji naučit se vytvářet PS akce (návod, jak na to - KLIK) - můžete si tak nahrát nejčastější sled úprav, které na fotkách děláte a používat je pak automaticky; je ale třeba samozřejmě počítat s tím, že stejná akce nebude nikdy fungovat na všech fotografiích stejně a fotky budete pak následně často doupravovat

- některé pěkné PS akce se dají zdarma stáhnout nebo ty lepší i koupit třeba na deviantart.com, ale platí pro ně samozřejmě totéž, co u vašich vlastních akcí - je třeba je téměř vždy rozebrat a jednotlivé parametry doupravit

- pokud se chcete rychle naučit nějakou konkrétní úpravu, najděte si k ní video tutorial na youtube a jeďte krok za krokem podle něj (tutorialy jsou ale většinou v angličtině) - naučíte se tak nejen konkrétní úpravu, ale budete tak postupně přicházet na všechny možné funkce, které Photoshop má

- zdá se mi výhodné fotit kromě jpeg taky do formátu RAW - často se mi tak povedlo zachránit fotky, které byly třeba hodně podexponované, focené ve tmě, s šumem apod.

***

Tak to je rozsáhlá odpověď k mému focení. Omlouvám se všem, kteří čekali jednoduchý návod - takový bohužel neznám - ale přesto věřím, že si v článku najdou pár tipů ti, kteří se o fotografování trochu víc zajímají. :)


Všechny fotografie v tomto článku jsou mé prehistorické práce focené na kinofilm a vyvolávané ručně ve fotokomoře.

10 komentářů:

  1. Tak takové dělo by se mi taky líbilo:-) Tak já nic neupravuju, nemám na to čas a ani to neumím. A na hledání informací není kdy. Vyfotím a jedu dál:-)) V jednoduchosti je krása. Ale ty, co upravovat umí, obdivuju. Kéž vám to tak skvěle fotí i nadále.

    OdpovědětVymazat
  2. Ty jsi proste talent od prirody, a to nejen na foceni. Super clanek. Tesim se na dalsi krasne fotky...

    OdpovědětVymazat
  3. řekla bych, že ten vývoj ve fotografování mám dost podobný :)........taky jsem začínala s kinofilmem a vyvoláváním v černé komoře díky svému otci.......mám tedy SOU služeb v oboru fotograf......něco mi to dalo, ale v té době mě teorie příliš nezajímala........pak jsem měla celkem dlouhou pauzu..........a v těhotenství jsem se začala zajímat o digitální fotografii.....a také jsem měla ze začátku problémy se s tím sžít......focení a fotky miluji ve všech podobách :)......digitál a úprava v pc je skvělá věc, ale chtěla bych se zase vrátit do černé komory :)

    OdpovědětVymazat
  4. Naprosto souhlasím, každá fotka vyžaduje trochu jiné úpravy, takže žádná univerzální rada prostě není. Já mám jen program zdarma, není to nic moc ale Photoshop mi přijde drahý na to moje upravování. I tak to zabere strašně moc času! Vy jste prostě obdivuhodná, stíhat to všechno při dvou dětech :-) lucilla

    OdpovědětVymazat
  5. Naprostý souhlas. Chci-li se naučit fotit, musím tedy předně pochopit pár základních věcí (čas, priorita clony, iso, atd.), ale hlavně cvakat, cvakat cvakat. S úpravami pak klikat, klikat, klikat. Musí to nalézt pod kůži. A myslím, že u focení se lze vždy posunout dál :-) já začala asi před půl rokemt fotit, moc mne to baví. Fotky mají k dokonalosti hodně daleko, ale cítím zlepšení a ta cesta, ten proces toho učení a objevování mne bavi. Je to super koníček.
    Fotkám zdar! Danda

    OdpovědětVymazat
  6. Tak a teď ještě článek, jak to všechno stíháte. Romana

    OdpovědětVymazat
  7. Terko, díky za bezva článek (i za dřívější odpověď na můj dotaz, čím fotíš ;-) ), je to asi opravdu o prioritách - hlavně teda o té, kolik je člověk ochoten věnovat focení (a všemu s tím spojenému) času :-) Každopádně Tvé fotky jsou nádherné a kdyby nic jiného, bude to úžasná vzpomínka...

    OdpovědětVymazat
  8. Terko, díky za bezva článek (i za dřívější odpověď na můj dotaz, čím fotíš ;-) ), je to asi opravdu o prioritách - hlavně teda o té, kolik je člověk ochoten věnovat focení (a všemu s tím spojenému) času :-) Každopádně Tvé fotky jsou nádherné a kdyby nic jiného, bude to úžasná vzpomínka...

    OdpovědětVymazat
  9. Presne jak rikate... Photoshop - program, ze kterého si chci vyrvat vlasy, protože nechápu, který blbec vymyslel něco tak strašně neintuitivního. Ale nevzdavam to.... jste pro me velkou inspiraci - dekuji...!!! ;)

    OdpovědětVymazat