úterý 22. července 2014

cestování s ročním dítětem / část 4. a poslední - realita


Rozhodla jsem se zveřejnit svůj cestovní deník, který jsem si pečlivě každý večer psala. Pro někoho možná nudné čtení, pro někoho (kdo se třeba chystá taky na dovolenou s malým dítětem) počtení o tom, jak to skutečně na té naší slavné první dovolené bylo.


Už jsem to tu psala a musím to napsat znovu - dovolená byla dokonalá. Fakt. Než jsem odjela, četla jsem mnoho názorů na dovolené s malými dětmi. Většina z nich byla negativní. O tom, že si dovolenou s miminem nikdo neužije a hlavně si ani nikdo neodpočine, no a vlastně je to celé zbytečná akce.

Moc mě to mrzelo a mrzí doteď, tak doufám, že rodinným dovoleným s nejmenšími trochu spravím reputaci. Užili jsme si ji rozhodně všichni. A světe div se - všichni jsme si dokonce odpočinuli. Mr. Happy protože nemusel chodit do práce, válel se u bazénu, opaloval a užíval neomezeného času se mnou a se svojí dcerou, já protože jsem ho měla pořád k ruce a hodně se o Lolinku staral, no a Lolinka si opravdu moc užívala toho, že jsme spolu po tak dlouhou dobu všichni tři, nikdo neodchází do práce a nikdo nemusí uklízet a dělat další domácí "zbytečnosti". Prostě nás měla jenom pro sebe. A my ji. 

Jenomže jako se vším - vždycky záleží na úhlu pohledu. My jsme prostě optimisti. Když se na to podívám ale zpětně, tak to bylo všechno vlastně překvapivě velmi jednoduché.


***

Cestovní deník

DEN 1.
V 17:00 nás dle dohody vyzvedává taxi s dětskou autosedačkou. Na letišti zjišťujeme, že naše letadlo má minimálně 40 minut zpoždění a let je navíc absolutně vyprodaný - umírá poslední naděje v to, že bysme mohli mít pro Lolinku volnou sedačku mezi sebou. Trochu se bojím, abychom nerušili našeho spolusedícího, ale co už. 
Procházíme bezpečnostní bránou, já skládám kočár, Mr. Happy mezitím s Lolou prochází detektorem a pípají... Kontrola prohledává Mr. Happy i Lolu. Tu to překvapivě nechává naprosto klidnou. Obří pytel s jídlem, pitím a mlíčkem pro Lolu prochází bez problémů, včetně zasobníku s instatním mlékem. 
Letadlo nám kvůli zpoždění letí až za dvě hodiny. Na letišti je naštěstí několik dětských koutků, takže se snadno zabavíme.
Když se otevře brána, skládáme v rychlosti kočárek, ukládáme ho do vaku a předáváme k uložení do zavazadlového prostoru. Lolu si beru do nosítka a vyrážíme se usadit. 
Let probíhá hladce, neshledáváme na něm žádný zádrhel.
Na letišti v Lisabonu přistáváme před půlnocí (místního času). Máme domluveno s majitelem prvního apartmánu, ve kterém budeme následující 3 noci přespávat, že nás vyzvedne na letišti autem s dětskou autosedačkou. Pán je velmi milý a celou cestu do hotelu si povídáme. 
Lola si myslí, že je ráno a do 2 běhá po bytě :-D

DEN 2.
Lola vstává v půl 8 ráno jakoby se nechumelilo a tak tedy (zcela nedobrovolně) vstáváme taky a vyrážíme obhlídnout město a hlavně si dát někde kafe. Lola rozbíjí v kavárně skleničku a tak po chvíli zase pokračujeme v cestě. Projdeme se centrem k promenádě a začínáme být unavení, tak se vracíme zpátky do apartmánu. Lola a Mr. Happy to na zbytek odpoledne zalomí.
Večer jdeme na večeři, cestou koupíme pleny a jogurt pro Lolu na snídani a pak zase rychle zpátky do hotelu, dorovnat si spánkové nesrovnalosti. 

DEN 3. 
Již značně čerstvější vyrážíme na místní hrad, ze kterého je krásná vyhlídka na celé město. Lola celou vyhlídku prolézá po čtyřech a nechce se nechat přesvědčit k čemukoli jinému. Hlasitě se u toho směje a když se ji pokusíme odchytit, rychle změní směr a utíká jinam. 
Cestou zpět kupujeme pár pohledů a vracíme se na "odpolední klid" do hotelu. Lola se nají a usne. Pak se najíme i my a odpočíváme. 
Kolem druhé hodiny vstává, balíme svačinu a vyrážíme na delší výlet - k obří soše Krista ve vedlejším městě přes řeku. Plujeme tam místní MHD lodí :) , poté nás čeká asi 3 km výšlap za Kristem. Dopředu jsme si řekli, že pokud tam nedojdeme, tak to nevadí. Je to přecejen trochu náročnější výlet s kočárkem. Došli jsme :) Až nahoru! A pak zase zpátky další 3 km.
Večer v hotelu rychle balím, ráno v 9h předáváme apartmán a vyrážíme na jih!

DEN 4.
Ráno vyrážíme na vlakové nádraží. Čeká nás 5 hodin cesty s dvěma přestupy do města Lagos. Na nádraží se posilňujeme kávou v místní kavárně. Lola kolem nás jako obvykle leze po 4, nedá se přesvědčit, že je všude špína a měla by sedět radši na židli (nebo se naučit chodit). Končí s rozzářenýma očima a černými ponožkami a koleny. Rozhodnu se, že ji převléknu až ve vlaku. Mr. Happy jde ještě koupit něco k pití a nechává mě na peróně s dvěma velkými zavazadly, jedním batohem a kočárkem s nadprůměrně špinavým dítětem, které po kolemjdoucích žebrá rohlíky (rozumněj - volá hlasité a zoufalé "mňam mňam mňam" na kohokoli, kdo si vynáší pečivo z nedaleké pekárny). Paní výpravčí se ustrne a jeden rohlík jí dá. Propadám se hanbou a snažím se vysvětlit, že moje dítě opravdu nehladoví. 
Mr. Happy se vrací a konečně nastupujeme do vlaku. Cesta probíhá skvěle, máme s sebou plno hraček, knížek a pro stavy nejvyšší nouze iPad s Pepinou. Lola brzy usíná a vydrží spát skoro dvě hodiny. Zbytek cesty oblbuje spolucestující, která jí nakonec uháčkuje na památku kytičku a chválí nás za veselé dítě :)
Po posledním přestupu nás čeká posledních 60 minut ve vlaku, Lolinku už cesta přestává bavit, a tak střídavě pouštíme Pepinu na iPadu a vykukujeme na sebe zpoza sedaček ( Lola a Mr. Happy sedí na sedadle přede mnou). Zdárně dojíždíme do cíle, ubytováváme se v hotelu a vyrážíme hned poprvé na pláž. Jak jsme očekávali, Lolinka je z pláže jak u vytržení a nemůžeme ji dostat zpátky do hotelu :) Po chvíli vyhraje únava, Lola se nechává dobrovolně vzít do nosítka, v apartmánu zblajzne celou veceři na posezení, v rychlosti jí umyju vlasy od písku a Lola okamžitě usíná na dlouhých 13 hodin :) Byl to náročný den!

DEN 5.
Včera jsme se dopravili do destinace, ve které zůstáváme po následujících 13 nocí, takže se tu můžeme trochu zabydlet. Ráno vyrážíme na prohlídku centra, oblíbenou kávičku na náměstí a pak do supermarketu doplnit Lolinko-zásoby. Je tu docela velký výběr přesnídávek, jogurtů i zeleninových příkrmů. Taky kupuju prací mýdlo, protože Lola už má plný pytel špinavých oblečků.
Procházíme se po promenádě a vracíme se do hotelu, Lola se nají a usne. Uděláme si oběd a přeperu Lolinčino prádlo, věším ho na usušení z okna a ztrácím 3 ponožky. Zachytávají se v truhlíku hluboko pod oknem. Snažím se na ně dosáhnout žehličkou na vlasy a bavím tím osazenstvo bazénu pode mnou. Povedlo se! Rozhoduji se, že příště využiji služeb místní prádelny.
Po odpoledním klidu vyrážíme opět na pláž. Postavíme UV stan a dno zasypeme pískem - Lolinka má svou soukromou pláž ve stínu. Dneska je ale nějaká nervózní a neustále se dožaduje nečeho k jídlu. V mezičase si ale hraje s pískem a směje se. Při večeři nacházíme důvod dnešní nervozity - v puse má Lola novou stoličku - její 10. zub. Jako již tradičně krátce po večeři a koupeli velmi tvrdě usíná. Nutno podotknout, že doma Lola chodí pravidelně spát až kolem 10-11. hodiny. 

DEN 6.
Podle předpovědi má být dneska z celé naší dovolené nejblbější počasí. Ráno je celkem chladno a zataženo, tak se vydáváme na podrobnější obhlídku města spojenou s již tradiční kávou a snídaní v kavárně. Lola se cpe banánem, takže kávu pijeme v klidu :) Procházíme několik obchodů, Lola si vybírá balón na hraní a já plážové kalhoty, o kterých už od pondělka hlásím, že je NUTNĚ potřebuju :) Na autobusovém nádraží zjišťujeme, jaké jsou naše možnosti výletů do vedlejších měst a vesnic pro následující dny. Při obědě objevujeme Lole v puse další stoličku!
Po odpoledním klidu se celkem vyjasní, na koupání to ale dneska není, tak se vydáváme na delší procházku na pláž vzdálenou od nás asi 3 km. Pláž je překrásná, určitě se sem vrátíme ještě za teplejšího počasí. Dneska si tu dáme zmrzlinu a nafotíme pár parádních fotek. 

DEN 7.
Dneska Lola krátce po snídani zase usnula, takže jsme vyrazili ven až kolem 11 hodiny. Vydali jsme se na asi 2 km vzdálený maják, u kterého je krásná vyhlídka na okolní skalnaté pobřeží. Cestou zpátky jsme se zastavili v reastauraci na jídlo. Lolince se restaurace líbí a chce se tady procházet. To se ale moc nelíbí majitelce restaurace, která nás upozorňuje, že jsou všude ostré rohy a že by Lola měla sedět v dětské židličce. To se Lole nelíbí, vzteká se a nám se to taky nelíbí, takže si necháváme jídlo zabalit a odcházíme. Nevadí, jídlo jsme si sníme v apartmánu. Lola je spokojená :)
Po probuzení se vydáváme na blízkou pláž, kde si s Lolinkou hrájeme v písku. Lola se na pláži chce se všemi kamarádit a neustále od nás odchazí hrát si s černošskou rodinou nedaleko od nás :) Vody - moře se ale pořád bojí, jenom se jí omylem smočí nožičky a hned utíká pryč :) Od zítra mají stoupnout teploty, tak jí možná vedro přesvědčí trochu se okoupat. 

DEN 8.
Dneska ráno jsme se vydali vlakem do města Portimao, trochu jsme se prošli po městě a doplnili zásoby v místním nákupním centru. Na promenádě jsme Lolince koupili krásné černobílé leporelo se zvířaty.
Odpoledne jsme strávili na městské pláži nedaleko našeho hotelu, kam jsme se přes kanál dopravili mini přívozem. Tahle pláž je úplně beze skal, takže jsme konečně pořádně využili půjčený UV stan, aby si Lolinka mohla v klidu hrát ve stínu. 
Teploty jsou dneska o něco vyšší, ale moře je tu hodně studené, takže Lolinka stále dává přednost písku před koupáním. Já ostatně taky :) Pláže Lolu stále nepřestávají bavit, vydržela by si v písku hrát celý den :)

DEN 9.
Ráno jsme se vydali na obvyklou procházku a kávu ve městě, přičemž se nám taky konečně podařilo sehnat přídavnou kartu do foťáku.
Odpoledne se válíme na pláži :)

DEN 10.
Dáváme si odpočinkový den u hotelového bazénu :)

DEN 11.
Skoro celý den prší. Když na chvíli přestane, vyrážíme na procházku do přístavu, po cestě se samozřejmě zase strhne déšť, takže ho přečkáváme v kavárně :)
Taky jsme si dneska dali vyprat prádlo do "coin operated" prádelny. To jsem vždycky chtěla vyzkoušet :-D

DEN 12.
Ráno se vydáváme na výlet do Cabo de Sao Vicente - na nejzápadnější cíp Evropy. Jedeme sem asi hodinu autobusem. 
Odtud pak jedeme do města Sagres na procházku po surfařské pláži, kde jsou opravdu velké vlny. Lolinku ale nejvíc zajímají schody do kavárny, po kterych leze skoro hodinu v kuse nahoru a dolu. 
Večer si jdeme ještě kratce poležet na pláži a projít se po městě.

DEN 13.
Dneska je docela velké teplo, takže odpoledne trávíme radši u hotelového bazénu, abysme s Lolinkou mohli kdykoli jít zase dovnitř. Lola se nechá ukecat do plavacího kroužku, ve vodě se jí ale líbí asi 10 sekund :-D
Když slunko trochu poleví, vydáváme se pěšky na Praia Do Porto Mos, trochu vzdálenější pláž. Není skalnatá, takže bereme UV stan, ale je vítr, takže je to s ním hrozné, pořád odlétává, i když jsme ho zatížili kameny :) Tak se po hodině rozhodneme jet zpátky autobusem a zbytek večera strávit zase u bazénu. 

DEN 14.
Ráno si jdeme koupit jízdenky na vlak do Lisabonu, kam se vracíme za 3 dny. Zpátky jdeme procházkou kolem pláže a taky supermarketu, kde si nakoupíme na oběd. Po jídle já a Lola usínáme, tatínek se opaluje u bazénu :)
Když se Lola vzbudí, bere ji tatínek na hodinku na pláž hrát si v písku, já i nadále odpočívám v hotelu :-D

DEN 15.
Dnes je teplo a tak brzy ráno vyrážíme na pláž. Dáváme si kafe na dece v písku, paráda. Lolinka v písku chodí, i když se nás přidržuje už jen jednou rukou. Moc jí to baví.
Dáváme si naposledy vyprat armádu špinavých bodyček a tepláčků do prádelny a poté se vydáváme na lov suvenýrů do města.
Odpoledne využíváme předposledního dne a jdeme opět na pláž. Dnes jsou obrovské vlny, chceme je ukázat Lolince, ta však - jako již tradičně - při pohledu na vodu blížící se k jejím nožičkám s hrůzou v očích prchá :)

DEN 16.
Dnes je poslední den v Lagosi, zítra vyražíme směr Lisabon. Brzy ráno se opět vydáme na pláž, Lolinka tam oblbuje postarší německý pár, který je z ní samozřejmě jak u vytržení, děda na ní dělá neustále obličeje a Lola se mu směje. Za dobu, kterou jsme strávili u moře, dovedla Lola k dokonalosti svou dovednost nabírání písku lopatičkou a následné vysypání do kyblíku. Už umí naplnit celý kyblík, pak mi ho radostně vysype do plavek a i já mám o zábavu postaráno :)
Když Lola spí, využíváme ja i Mr. Happy toho, že máme přímo pod přízemním oknem našeho apartmánu výřivku a bazén. Když se probudí, přidá se k nám a dnes se poprvé nechá ukecat jít se mnou do vody :) Sice se mě drží jako klíště a do kroužku sama nechce, ale ve vodě se jí dneska líbí. Po deseti minutách už je to ale nuda, dostává tedy župánek a vyrážíme opět směr pláž - rozloučit se s mořem :)
Lola si hodinu hraje v písku, dostane žízen, ale odmítá pít ze svého hrníčku a dožaduje se naší pet lahve. Když ji dostane, poleje si plavky a začne natahovat a snaží se oběma ručičkama ze sebe plavky servat, tváří se u toho velmi zoufale - tímto divadlem baví široké okolí. Upozorňuju, že je 30 stupňů, takže zima jí rozhodně není. Začínám chápat, že na plavání ji asi nikdy neukecáme :)
V půl šesté se rozhodneme, že už je čas jít se navečeřet. Všechno sbalíme a v tu chvíli si samozřejmě Lolinka najde asi 3 letou francouzskou kamarádku a odmítá odejít. Kamarádka jí totiž ochotně půjčuje všechny hračky. Usazujeme se tedy zase do písku a čekáme, co se bude dít. Kamarádka se naštěstí po chvíli na Lolu naštve, protože vůbec neposlouchá její příkazy ke hře, a odchází se koupat do moře. Lola velmi neochotně vrací lopatku a nechá se vzít do nosítka. 
Za 12 dní, které jsme strávili u moře, se Lole absolutně zahojil atopický ekzém, nemá po něm na zádech ani stopu. 

DEN 17.
Brzy ráno vyrážíme z Lagose do Lisabonu. Čtyřhodinová cesta probíhá jako již tradičně bez sebemenšího problému, Lola si hraje nebo kouká na Pepinu, občas komunikuje se spolucestujícími, kteří jsou fascinováni naším pohodovým dítětem. Lola tomu dodá korunu, když nastoupí rodina se zhruba stejně starým chlapečkem, který po chvíli začne plakat - Lola se nejdřív pohoršeně otáčí a hledá příčinu hluku, načež si sedne zpátky na svoje místo a ucpe si ručičkama uši :-D Asi jí nahraju na diktafon, když dělá scény ona. Jsem zvědavá, jak na to bude pak reagovat :)
V Lisabonu se ubytujeme v hotelu Holiday Inn - náš pokoj má sklěněné venkovní zdi, což Lolu natolik fascinuje, až se při průzkumu zasekne mezi zeď a sloup u ní tak, že jí ani tatínek nemůže vypáčit ven :-D Nakonec se mu to povede a dítě zůstává nepoškozené.
Holiday Inn je nejdražší a zároveň nejhorší hotel naší cesty. Jsme ubytování v pokoji pro invalidy (nebudu v tom hledat žádnou symboliku :-D ), což vzhledem k 5 alarmům na pokoji (ano, těch, co se dají spustit, když člověk leží bezmocný na zemi) není úplně ideální místo pro malé dítě :-D Nejdřív zajišťujeme alarmy, aby je Lola nemohla spustit. Ta ovšem mezitím dvakrát zavolá telefonem na nočním stolku na recepci. Odpojujeme tedy telefon :-D 
Kuchyňský koutek skýtá mini bar (který drze používáme jako ledničku), varnou konvici a dva šálky na picolo. Jsem ráda, že mám malou jídelní sadu pro Lolu s sebou. Do odpadkového koše se vejde pouze jedna plena :-D Nevadí, nejsme z cukru a trávíme tu poslední dvě noci, takže to neřešíme.
Odpoledne vyrážíme do Lisabonského Oceanária, což je zážitek pro nás všechny - obrovští žraloci, překrásní rejnoci, svítící medůzy... Prohlídka trvá asi dvě hodiny, posléze si Lola v gift shopu vybírá jako památku plyšového rejnoka a zcela zmožení se vydáváme načerpat síly na náš poslední den v Portugalsku. 

DEN 18.
Poslední celý den v Lisabonu trávíme procházkami po městě, snídaní v místní pekárně, dokupováním posledních suvenýrů a dárků pro blízké a prostě takovými těmi zbytečnostmi, protože všechno, co jsme chtěli za dovolenou stihnout, jsme stihli :) V centru si ještě vyjedeme na vyhlídku historickým výtahem a nafotíme tu pár panoramat.

DEN 19.
Ráno jdeme ještě na poslední snídani na jednom z Lisabonským náměstí. Cestou do hotelu dokoupíme Lolince svačinku na cestu domů a pak už se jen balíme a v půl 12 pomalu vyrážíme na letiště. I přes dlouhatánské fronty nikde nečekáme, kdykoli se postavíme do nějaké fronty, přiskočí zaměstanec letiště a odvádí nás k přepážce "priority" - v Portugalsku mají rodiče s malými dětmi všude přednost.
Jediný menší zádrhel máme u kontroly příručních zavazadel, kde se jim moc nelíbí Lolinčina sváča a všechno, co jsme jí nabalili, postupně posílají několikrát přes rentgen, až je nakonec jedno po druhém vkládají do speciálního boxu na kontrolu tekutin :) Čekáme a smějeme se, co asi Lolinka v lahvičkách a skleničkách pašuje :) Nakonec je vše v pořádku, vše nám vrátí a můžeme jít.
Lola usíná, my se ještě na letišti najíme a hurá do letadla!
Let jako již tradičně všechny naše cesty probíhá hladce, Lola si hraje nebo kouká na Peppu a odtrhává jednorázové záhlavníky ze sedadel (dělá to všude, i ve vlaku, prostě se jí nelíbí - všude je okamžitě dává pryč :)
Při svačině nabízí letušák Lole chleba se slaninou a velmi kroutí hlavou nad rodiči, kteří tuhle mňamku dítěti nechtějí dopřát :-D
Přistáváme, dovolená skončila. Bylo to jedno velké dobrodružství pro nás všechny. A už se těšíme na ta další!


18 komentářů:

  1. Super napsaný seriál, koukám, že jste si to fakt užili , musíte se k nám taky vydat, je to mnohem blíž než Lisabon :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No ano, už si to musím naplánovat... Písni mi na facebook, jak máte přes léto volno/dovolené atd. a najdeme termín, určitě přijedeme, když jsme teď takoví výletníci!! :)

      Vymazat
  2. Krásný :-)
    Na kolena jsou super chrániče za pár korun (já kupovala přes ebay - "Protective Crawling Knee/Elbow Pads" - viděla jsem něco podobného prodávat i tady, ale za necelý 10inásobek ceny :-) Ale než by to dorazilo, tak se asi Lola už naučí chodit :) Tak inspirace pro ostatní :) S.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, vím co myslíš, kupovali jsme je, když Lola ještě v 11 měsících nechtěla lézt po čtyřech - jenom takové ty protiskluzové, aby jí to trochu motivovalo, jenže Lola má nohy jak tyčky a hned skončili u kotníků... :-D

      Vymazat
  3. Přijde mi sice taky vtipné jak vám všechno jídlo a pití v Portugalsku kontrolovali, ale na druhou stranu - v dnešní době - je myslím velmi dobře, že to pečlivě kontrolují, člověk s tím musí počítat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Říkala jsem na letišti přesně to samé - že mám z toho vlastně dobrý pocit, že to takhle kontrolují, naproti tomu v Praze by se dalo pronést prakticky cokoli :/

      Vymazat
    2. Nám tedy i tady kontrolovali, ale zase ne nějak extra důkladně, to je fakt.

      Vymazat
    3. No nám právě vůbec... :/ Jen poslali celou tašku rentgenem.

      Vymazat
  4. Jaaaj, parádne to bolo. Najviac sa mi páčil 4.deň s mňam mňam a 17.deň s upchávaním si uší. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bylo to super a ano - den 4. byl trapas na celé nádraží, ještě teď se tomu smějeme :-D

      Vymazat
  5. Uzasny denik....diky za nej...letime s malou poprve ted v nedeli...tak hltam rady zkusenejsich B-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, tak to se máte! Moc si to užijte, určitě to bude skvělý zážitek!! :)

      Vymazat
  6. jéé, to jsem si početla až t toho mám cestovatelskou náladu. My byli s naší cácorkou v Irsku když jí byl rok a dva měsíce a letadlo bylo taky pohodové...sem jí při vzletu vždycky ukojila a půlku cesty pak prospala...dokonce jsem si ji na ten přídavnej pás připnula v nosítku, tak se nám oběma sedělo pohodlně...akorát nám do té dovolené taky začaly stoličky a to jsme pak zjistili až doma, tak nám pak konečně došlo, proč nechtěla jíst a byla taková protiva chvílema, ale bez ní bych taky dovču nechtěla. Letos, jak jsme se rozrostli, tak je to šestinedělí doma a pak chata aspoň, už se těšim...ale teda to Portugalsko mě fakt láká...na přezrok už někam vyrazit chceme...mohu se zeptat, na co to tak vyjde, takovej výlet do Portugalska?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No to jasné - my totiž byli letos konečně na dovolené asi po 2,5 roce... V roce 2012 jsem podzim (na který jsme měli naplánovanou dovču) nakonec prozvracela s pupkem, takže se nikam nejelo, na jaře 2013 se narodila Lolinka, takže bylo nemyslitelné jet na nějaké velké dovči s takovým prckem... No a letos nám to konečně vyšlo :-D Lolinka už je veliká holka. Tak vy zase příští rok a už ve 4, tý jo, to bude veselo!

      Jinak mě teda zajímá - tebe nechali Verunku připnout i s nosítkem? Personál s tím neměl žádný problém? Pod jiným mým cestovním článkem jsme tady o tom totiž s maminkama vedly diskuzi a všechny jsme se shodly, že s nosítkem by nás při vzletu nebo přistávání nenechaly, tak jsme se - koukám - asi spletly :-D

      Prosím, nech mi tady na sebe email, nebo mi napiš na tereza@puntiky.cz (pokud tu nechceš psát svou emailovou adresu veřejně) a já ti napíšu, na kolik nás co zhruba kolem té dovči vyšlo.

      No a Irsko... Tak chci zase já :)

      Vymazat
  7. jojo, s prozvracenym pupkem je cestování na prd...docela závidím maminkám, co nevolnostmi v těhu netrpí...a kombinace roka půl leté Elinka a nevolnosti, bylo extra libové :D
    Pak povyprávim, až bude dovča ve čtyřech za námi ;)

    S tím letadlem...já jsem Elinku kojila při vzlétání a měla jsem ji připásovanou na sobě..zároveň jsem si nechala připnuté nosítko a když malá zabrala, tak jsem si ji jen přetočila a naštelovala do nosidla a pak jsem jen letušce ukázala, že jsme obě řádně připnuté a prošlo to ;) třeba to má aerlingus jinak...nadruhou stranu sme všude čekali...žádnej prioritní vstup se nekonal..

    A v Portugalsku je teda taklen teploučko i na koupání, jo? To právě potřebuju...to zas v Irsku není, ikdyž nám to teď co sme tam byli naposled hezky vyšlo, že se jeden den na pláži fakt vyvedl, ale oceán je na to koupání stejně dost ledovej..
    Mejlík klidně písnu sem: severinova.veronika@gmail.com a předem moc děkuju a už začínám šetřit ;)

    A Irsko doporučuju!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, v Portugalsku je teploučko krásně, ale moře stejně studené, mockrát jsem do něj nevlezla :-D Ale já jsem v tomhle extrém, přítel se koupal normálně každej den.
      Hned, jak Lola usne "po O", sednu si a napíšu email!! :)

      Vymazat
  8. super reporty, urcite si jeste poctu vsechno :) my byli s 15 mesicnim synkem, muzem a mymi rodici v londyne, nasi nemluvi anglicky, mi uplne bohate stacil "jiny vzduch" a cizokrajne jidla z thajskych bister, muz se mohl blysknout znalostni uk historie a jazyka a junior si mocne uzil behani v parcich za holuby, veverkami... meli jsme pres airbnb byt se dvemi loznicemi, ktery byl uplne nahodou i s detskym hristem pobliz, to se taky hodne hodilo rano, nez se vsichni nachystali .)) uzili jsme si to fantasticky.. no a s 25 mesicnim jsme riskli a v 10 rano se rozhodli, v poledne uz meli vytelefonovanou zabukovanou lod a v devet vecer odjizdeli sbaleni do holandska na lod na kanaly. byla to nase prvni takhle samostatna dovca, jen my tri, melo to obcas mouchy, ale zase musim rict, ze skvele, prcek si uzival jak lod, tak hristatka v kazde byt male vesnici podel kanalu, ja zas hlavne jiny vzduch, krasu krajiny, architektury, lidi, trosku i nakupy.. muz samozrejme kormidlo v ruce, dobre jidlo v restauracich i obchodech a vodu pod lodi .)) plavba amsterdamem nebo utrechtem je nezapomenutelna.. no a v sobotu po tydnu jsme odevzdali lod a odjeli do 30km vzdaleneho mestecka u more, Kiki se malem zblaznil - pisek, vlny, racci! vecer jsme vyrazili domu.. a u berlina diky mne spatne odbocili, coz jsme odhalili az na spatnem hranicnim prechodu s polskem .))) no, proste nezapomenutelne zazitky .)) a letos s triletym velka rodinna plavba se svagrovcema v chorvatsku na plachetnici .)) vubec nevim, co bude pristi rok, ale tesime se .) a portugalsko zni taky skvele, cestovani 3x hura!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je fakt parádní, že se nebojíte a berete malého všude!!! Ty brďo hlavně ta loď je pro mě hooodně inspirativní!! :) My ještě plánujeme New York (dlouhých letů se už nebojíme :) ), ale asi až příští rok. Letos každopádně ještě na podzim na pár dní Paříž :)
      Už se těšííím :)

      Vymazat