sobota 19. července 2014

cestování s ročním dítětem / část 1. - plánování


Mít všechno kolem první dovolené s prckem dobře naplánované je samozřejmě základ.

Takže jak jsme při plánování postupovali my?

1) DESTINACE
  My jsme měli hned od začátku jasno v jednom - s roční Lolou rozhodně pojedeme někam do civilizace, někam, kde se nebudeme bát pít vodu z kohoutku či jíst čerstvé potraviny. Nezdá se to, ale dost se tím zkrátí výběr potenciálních možných destinací. Taky to nemělo být až příliš daleko a museli jsme být schopní se tam alespoň trochu domluvit - ač mluvíme oba dobře anglicky, bohužel to ani tak neznamená, že se domluvíme všude... No a taky měla být dovolená - nebo alespoň její větší část - u moře. Nejen proto, že máme moře rádi, ale taky proto, že Lola zdědila po tatínkovi dětský atopický ekzém (mimochodem jí v průběhu dovolené zcela zmizel).
V podstatě nebylo ani dlouho nad čím přemýšlet - bylo hned jasné, že pojedeme do Portugalska. Mr. Happy tam za svých studentských let strávil celý rok, portugalsky se ještě stále docela domluví, ale hlavně zemi zná, ví, co a jak chodí a znal i místa, ve kterých jsme byli. Do začátku velké usnadnění, či spíš uklidnění, ale po prvních chvílích jsme zjistili, že to vůbec nebylo důležité.

2) DOPRAVA
To, že bychom se někam vláčeli s Lolou autem, jsme zavrhli ještě před výběrem destinace. Držet ji několik hodin přikurtovanou v autosedačce bez možnosti dělat cokoli jiného by proměnilo cestu v peklo. Takže bylo hned jasné, že poletíme letadlem. Jednak je to rychlejší a taky dítě nemusí být pořád na jednom místě, můžete s ním po letadle chodit, může lozit po sedadlech atd. S Lolou jsme absolvovali už dřív několik kratších výletů autem a musím říct, že se to s jakoukoli jinou dopravou nedá srovnávat. Auto volíme pouze na krátké vzdálenosti. Na delší je mnohem lepší vlak nebo letadlo. V Portugalsku jsme se mezi městy pohybovali právě vlakem nebo autobusem - pokud to ale šlo, volili jsme radši vlak. Vlaky skýtají mnohem víc prostoru k zabavení dítěte, v autobuse musíte prostě sedět.
O cestě letadlem napíšu ještě samostatný článek.

3) UBYTOVÁNÍ
Tak tohle byl největší oříšek. Lola je ještě příliš malá na to, abychom jí dokázali vysvětlit, že na dovolených jsou některé běžné věci jinak, takže jsme vybírali pouze hotely, které splňovaly určitá kritéria. Trochu se nám tím dovolená prodražila oproti našim dřívějším běžným dovoleným ve dvou, ale prostě jsme jí nechtěli dávat jediný důvod k jakémukoli neklidu. Každý rodič tohle musí s malým dítětem fakt pečlivě zvážit - každé dítě je zvyklé na něco jiného a něco jiného snese.
Jako příklad uvedu naše kritéria - apartmány (celkem jsme byli ubytování za ty 3 týdny ve třech) musely mít kuchyňku, protože Lola docela nerada vysedává v restauracích a taky ještě dospělácká jídla nejí. Taky museli být v hotelu schopní zajistit nám pro ni dětskou postýlku, protože s sebou ve spánku pořád hrozně mele a z normální postele by spadla - i když je zvyklá, že může kdykoli spát v posteli s námi, je to takový samorost, který většinou preferuje samostatné spaní. A v neposlední řadě musely mít všechny vanu, protože Lola se bojí sprchy. 
Do všech hotelů jsme svoje kritéria a fakt, že budeme cestovat s malým dítětem, hlásili velmi dopředu a musím říct, že na nás všude byli velmi dobře připraveni. Splněním těchto tří kritérií se Lola ve všech apartmánech chovala prostě jako doma. Měli jsme pocit, že si ani moc nevšimla, že se děje něco zvláštního :)

4) STRAVA
Je taky dobré si promyslet, co bude dítě na dovolené jíst. Respektive záleží na jeho stravovacích návycích - jsou rodiče, jejichž děti již v tomto věku jedí to, co dospělí. My to tak ještě nemáme, takže jsme to potřebovali trochu promyslet. 
Dost se to ale váže k té destinaci. V Portugalsku se dají sehnat dost podobné potraviny, jako v Čechách. Lola jedla hodně místního ovoce, čerstvé jogurty a taky jsme kupovali dost dětských přesnídávek a obědů ve skleničkách - v obchodech ve všech městech byl opravdu velký výběr. Občas jsem jí taky uvařila nějaké těstoviny a podobná jednoduchá jídla.
Jediné, co jsme museli vézt s sebou, bylo umělé mlíčko na celé 3 týdny, protože jsme si dopředu zjistili, že značka, kterou Lola pije, se v Portugalsku koupit nedá.
Co se týče jídla pro nás dva - z malé části jsme si taky něco uvařili, ale častěji jsme si do hotelu přinesli nějaké jídlo z restaurace - přecejen jsme byli na dovolené a vyřešili jsme tímto fakt, že Lolu restaurace moc nebaví :)

5) PAS
I takový malý cvrček musí mít svůj pas nebo občanku, pokud jede někam mimo republiku. Osobně jsem nechtěla o pas žádat příliš brzy, protože děti se v tomhle věku pořád ještě mění skoro ze dne na den, takže by si pak v den odjezdu nemusela být s podobiznou na pase ve skutečnosti vůbec podobná :)
Úřady uvádějí, že o pas je nutné žádat minimálně 4 týdny předem - a tak jsme také učinili, žádali jsme o něj přesně měsíc před odjezdem. Byl hotový za 2 týdny.

6) KLID A NOHY V TEPLE :)
Hlavně žádnou paniku a stres. Děti jsou jako houby, které všechny tyhle pocity do sebe nasáknou a potom se skutečně vaše nejhorší představy stanou skutečností. 
Dovolená s malým dítětem se ničím neliší od vašeho běžného každodenního soužití. A to jako vážně. Proto absolutně není důvod dovolenou rodině odepírat! :)


***
Můžete se těšit na další články na témata jako let letadlem, seznam na dovolenou či článek o tom, jaká byla realita naší dovolené. Všechny pak postupně najdete pod štítkem "první dovolená".

12 komentářů:

  1. Krásně přehledně sepsáno :) dovolila bych si k tomu přidat svojí zkušenost, určitě se to také odvíjí od povahy dítěte a jeho momentálního rozpoložení atd., každopádně si myslím, že věk kolem 12 měsíců je pro cestování ideální (a to asi jakýmkoliv dopr. prostředkem). Já mám zkušenost s cestováním s 2letým dítětem a byl to trošku boj. Dvouhodinový let byl myslím maximum, které se dalo zvládnout bez opravdu velikého řevu. Pokud by se letělo přes den, tak by to asi bylo lepší, ale lety noční, navíc opožděné opravdu nejsou to pravé ořechové, neboť dítě je unavené. V tomto věku je také často dítě už bez dudlíka, takže se nedá tak snadno ukonejšit, uspat apod., také nutnost, aby bylo při turbulencích, vzletu a přistání samostatně připoutané může být boj (s usínajícím dítětem). Řekla bych tedy, že čím mladší dítě, tím je to lepší, potom se to asi zase zlepší třeba kolem 5ti 6ti let věku, ale za rizikové považuji roky 2,3,4 kdy se naplno rozvíjí povaha dítěte se vším všudy :) dítě je hodně akční a začíná mít svojí hlavu. Je ale pravda, že k této zkušenosti člověk dojde časem a jsem za vaše poznatky ráda, protože když dceři byl rok, dovolenou u moře jsme odložili, protože se mi na to zdála malá a viděla jsem rizikový faktor zejména v růstu zubů, teď vím, že to mohlo být fajn a s dalším dítětem už bych v tomto věku asi jela :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě to závisí na povaze dítěte, ale tu znají právě jenom rodiče a je na nich tu cestu tomu přizpůsobit. Lola má právě dost svoji hlavu už teď, proto by pro nás bylo absolutně nemyslitelné jet třeba někam daleko autem, takže bych zase přidala já svoji zkušenost, že u nás určitě ne jakýmkoli dopravním prostředkem :-D Je to prostě dítě od dítěte, každý rodič musí vědět, co si může dovolit a co ne a podle toho to naplánovat. No každopádně píšu o dovolené s ročním dítětem, třeba příští rok sepíšu zase s dlouletým :)

      Vymazat
    2. To je pravda, s tim musim jedine souhlasit :) auto zase ma tu vyhodu, ze si clovek zastavi kdy chce, ale dlouhe trasy jsou problematicke asi casto, auto urcite bude vhodne spise na kratsi cesty :) tak se budu tesit i na dalsi poznatky ;)

      Vymazat
    3. To jo, auto má určitě víc výhod - třeba že člověk nemá šibeniční limit na zavazadla :-D Ale my jsme prostě věděli, že autem by to u nás neprošlo :-D Lola se vzteká už když jedeme jen na Moravu :)

      Vymazat
    4. Tak ve spojení s dalším článkem od Vás, jestli mohu poradit - my jsme si do auta pořídili držák na tablet, který se připevní na přední sedačku tak, aby dítě mohlo za jízdy sledovat své oblíbené filmy / písničky / apod. (máme "Držák do auta Trust Universal Car Headrest Holder", stál v alze do 500 Kč), a to docela hodně uklidňuje :) Naše malá teda bez problému jezdí (máme 2 autosedačky, a na delší cesty bereme tu "vyšší" - aby se víc mohlo koukat z okna), ale když jsou cestou zácpy (a vlastně se nejede), tak to je super záchrana. S.

      Vymazat
    5. A ještě k tomu, co psala "Ma jolie cuisine" - my jsme noční let vyřešili tím, že jsem měla po celou dobu manduku. Malá se v ní uklidnila i na letišti, pak mi v ní usnula v letadle (i když jen na chvíli), ale po celou dobu byla tichoučko. (My totiž kočárek odevzdáváme rovnou při odbavení (ne jak jdou kufry, ale tam, jak se dávají větší předměty), a půjčovat si ten na letišti se mi zatím nechtělo :-) S.

      Vymazat
    6. Jo ten držák je dobrý nápad, díky, to určitě do budoucna pořídíme :)
      Jinak jsme taky měli v letadle Kibi a bylo to dobré, ale Lola se stejně vždycky probrala a už neusnula, když jsme ji po přistání dali spící do Kibi, ale jí to většinou nijak nevadí, takže s tím zatím problém nebyl :)

      Vymazat
    7. U nas nositko ve dvou letech uz nepripadalo v uvahu, vahove je mala jak kluk, v nositku jakemkoliv bych si odrovnala zada, ale verim tomu, ze je to dobry figl, kdyz tam dite lze dat, a nevadilo to na vzlet a pristani? Myslim personalu v letadle, u nas musela mala sedet sama a rovne a mit utazeny pas, cimz se budila a to se ji VUBEC nelibilo, coz je pochopitelne.

      Vymazat
    8. Já myslím, že na vzlet a přistání by to nepovolili... Ale jinak u nás jim nevadilo, když Lola připoutaná ležela na mně a spala - rovně neseděla určitě, měla jsem ji jakoby v náručí, ale jako dítě do dvou let byla ještě v tom malém pásu, který se přidělává na velký. U dětí od dvou let dál už je to asi problém, protože musí sedět samy na svém sedadle... No uvidíme za rok, ale asi teda poletíme radši přes den, jak to tak čtu :-D

      Vymazat
    9. Naše malá má 12 kg, a já ji zatím pořád nosím "vepředu", a ne jako baťoh :-) (ale asi mám zpevněná záda, tak mi to nevadí). Manduku jsem měla na letišti, a pak jsem ji vytáhla až po vzletu, při vzletu nebylo zapotřebí... Ale jak píše Madam Coquette - malá určitě také neseděla rovně, sice byla připoutaná tím málem pásem (na mně), ale jinak všude kopala, skákala, atd. (před námi seděli moje rodiče - já totiž jezdím na takové dovolené s "hlídacím týmem" :-) S.

      Vymazat
    10. My jsme museli v roce a půl přestat nosit, už se to nedalo, já mám navíc se zády dost problémy, ve dvou letech měla 15kg :) a myslím, že by se ani nosit už nechtěla. Je hodně akční. Asi jsme tedy narazili na puntičkářský personál, ale musela sedět rovně, je možné, že je to ale skutečně tím, že už nemá svůj přídavný pás, ale dítě je připoutáno stejně jako dospělá osoba...jinak člověk si ten let bohužel moc nemůže tolik vybírat (samozřejmě pokud to jde, tak je to lepší ve dne), noční lety jsou určitě horší...

      Vymazat
  2. No s mými dětmi je jakékoliv cestování boj, takže tohle bych si bohužel netroufla, ale i každý autista je jiný..a vím, že někteří dost cestují... malinko vám závidím, dovolenou bych potřebovala jako sůl...

    OdpovědětVymazat