O víkendu
jsem se vydala na přednášku Janky Tóthové o bosé chůzi a výběru bot pro děti.
Doteď se mi trochu rovnalo v hlavě, jak mám tenhle článek napsat.
Množství
informací, které paní Tóthová dokázala nacpat do necelých 2 hodin, je
neuvěřitelné. Už po pár minutách prostě víte, že tahle žena ví, o čem mluví.
Většina informací z přednášky je však bohužel písemně nepřenosná. Proto
bych všem maminkám či tatínkům doporučovala si na tuto přednášku zajít předtím,
než koupíte dítěti první boty. Věřte mi, že se na jejich výběr budete dívat
úplně jinak, ať jste před přednáškou byli přesvědčeni o čemkoli. Paní Tóthová
vysype na začátku přednášky na podlahu množství bot – rozřezaných vejpůl, s odříznutou
podrážkou... To abyste pochopili, jak ty boty, které považujeme za nejlepší
volbu, skutečně vevnitř vypadají. Protože co si budeme nalhávat – dokud je
nerozříznete, tak to prostě nevíte. Janka to udělala za nás.
Chtěla bych
tu rozepsat dvě témata, která nás v této otázce trápí nejvíc – bosá chůze doma
a na moderních površích a výběr bot pro dítě. Rozdělím je do dvou článku, ať
nejste hned zahlcení :) Tyto články navazují na můj dřívější článek
„O nožičkách a botičkách“ – pokud jste ho nečetli, doporučuji přečíst si
nejdřív ten. Jsou v něm základní informace.
Dneska tedy
o té bosé chůzi. Skoro všichni se dnes shodují na tom, že bosá chůze
v terénu je zdravá. Názory se rozcházejí u bosého chození doma a nošení
minimalistické obuvi na rovném povrchu, jako je třeba asfalt. Například
fyzioterapeut Pavel Bajnárek ve svém článku tvrdí, že v bosé chůzi
v terénu či na rovném povrchu nevidí rozdíl: „Noha
doma jako venku funguje pořád stejně – buď je zavřená v botě a má podstatně omezenou možnost vnímání a diferencovaného
uchopování terénu, nebo je naboso a má možnost toho všeho, co jsem napsal
minule. Doma to taky není úplně ploché
– je tam plovoučka, lino, koberečky, prahy, dlaždičky, křeslo, židle, pohovka – dítě leze po
všem. Z mého pohledu není rozdíl, jestli venku nebo vevnitř – boty
jsou spíše na ochranu nožky proti poškození – tedy chladu a kamínkům.“ Celý článek ZDE.
I
Janka Tóthová je stejného názoru, ačkoli na přednášce zmínila, že samozřejmě
rovná podlaha nevyvolává v noze tolik vjemů – nejde o tvrdost podlahy, ta
noze nevadí. Jde pouze o malou rozmanitost, stereotyp. Kdo mi ale bude tvrdit,
že jeho dítě doma způsobně chodí pouze po podlahách a místech k chůzi
určených, tomu snad ani neuvěřím, že dítě má :)
Děti lezou všude. S dětmi máme i my o nerovnosti povrchu snadno postaráno.
Já jsem dneska už asi třikrát šlápla v chodbě na dřevěnou kostku. Děti
navíc lezou po gaučích, postelích, chvíli jsou na parketách, chvíli na
koberci... Závěr je jednoduchý – moderní povrchy z hlediska rozmanitosti
nejsou pro chodidlo úplně ideální. Pořád jsou ale lepší, než boty nebo bačkůrky
(hlavně ty naše oblíbené české, s podrážkou tvrdou jako beton). Obuv
rozhodně na rovné povrchy nevyzraje – naopak, ještě dopad na chodidlo zhorší.
Jak by přece zavření chodidla do boty mohlo pomoci k jakékoli
rozmanitosti. Není nic stereotypnějšího, než stále stejný povrch v botě. A
to může být anatomicky tvarovaná, jak chce.
Totéž
platí venku. Děti chodí po obrubnících, šlapou na kamínky, dlažky a kde co, co
se po chodníku válí. Pokud jsou však vaše chodníky čisté, rovné, bez děr,
prasklin a takového toho běžného bordelu, přijďte se projít k nám po
Holešovicích. Tady je to co do rozmanitosti přímo ráj :-D
U
Janky na webu najdete taky pár tipů, jak s dětmi vyzrát na rovné povrchy:
KLIK.
Bosá chůze je to nejlepší, co můžete noze dopřát. Ať už v terénu, či doma.
Zítra uveřejním ještě jeden článek, který jsem napsala na základě navštívené přednášky - a to o tom, na co si dávat velký pozor při výběru bot pro dítě.
Moc hezky jsi to napsala! Jinak, protože mám stejný názor jako Ty a vy, všechny moje děti, jste chodily bosy, kde to šlo, s botami to bylo horší, nebylo na výběr, se nebudu k tomu již vyjadřovat.
OdpovědětSmazatVšak mě se to bosé chození drží doteď a drželo celý život - Linda mi dodnes připomíná, že se za mě styděla, když jsem chodila po gymplu bosky :-D
SmazatJo ještě něco, moc hezké nožičky na fotce:-)
OdpovědětSmazatčípak asi jsou ... ? :)
Smazatuž se těším na zítřek, díky!
OdpovědětSmazatDíky, díky, díky! :) Asi vytisknu i s dalšími články od Tebe a budu dávat číst maminkám a osobám, které se diví, že Anička capká bosa nebo v capáčcích.
OdpovědětSmazatDíky za osvětu! Sice to u nás zatím není aktuální, ale dobré vědět.
OdpovědětSmazatJá taky automaticky zouvám sebe, kde se dá...vždycky je mi bota na obtíž...i naše malá loni léto proběhala bosky..jsem za to ráda, to měla první své chodící léto..doma jedině bosy..dolu k babičce, kde je plovoučka, tak capáky, spíš kvůli babičce (ať nenastydne-klasika)...přednáška Janky mi taky dala hodně..hlavně k utvrzení mých myšlenek a do budoucna k výběru botek. Do teď jsem raky brala "fare", páč jsem měla dojem, že jsou to "ty lepší". Vždycky sme tam ale vyzkoušely asi troje botky, než se nám třeba vůbec podařily nazout. Naštěstí jsem jarní intuitivně vybrala takové, co docela odpovídají tomu, co Janka povídala. Ale byla tam paní a také se jí tyhle líbily a přímo paní prodavačka jí řekla, že moje dítko je již větší a může mít tedy tu měkkou podrážku, ale její, co má první krůčky, tak tu pevnou a až ke kotníku...no to už o něčem vypovídá.. (navíc byly ty pevné ješte asi o 400kč dražší...au)
OdpovědětSmazatVeroniko, vy jste byli taky teď o víkendu? Nebyli jste tam náhodou celá rodina...? :)
SmazatTak tak, tatínek, dcerka a já s pupkem ;)
SmazatJéé, škoda, že jsem to nevěděla, bývala bych vás alespoň pozdravila :) Pořád jsem jen pokukovala po té krásné mamince s pupíkem, ale ani na chvíli mě nenapadlo, že byste to mohli být vy :) A to jsme ještě seděli skoro vedle sebe!
SmazatJé, to je hezké :) Já sem ale taky taková opice, že se neohlásím, ale bylo mi blbé hlásit se "ahoj, čtu váš blog". Ale tak teda příště ;)
SmazatA články moc chválím oba dva....sem věděla, že si to nemusím zapisovat, že to tu pak najdu...
děkujem za zpracování a krásné bosoběhání, V*
Moc děkuji za článek! Hned jsem paní Tóthové psala, kdy bude další seminář :-) S.
OdpovědětSmazatProstě zbožňuji Tvé články... a děkuji Ti za ně ! :)
OdpovědětSmazatGabriela*
Ahoj Teri, priznam sa , ze som trochu bezradna. Sama nosim tvarovanu stelku a papuce ortopedicke na doma. Mam syna 21 mesiacov a detska doktorka mi uz pri jeho prvom stavani doporucila kupit sandalky vysoke s pevnym kotnikom. Odvtedy obuvam v tom style-takze pevna pata, fixovany kotnik a zacinam premyslat, ci je to spravne a nerobim chybu. Rozumiem uz argumentom preco kotnik nefixovat, preco plochu stelku, siroky predok atd. Na zaciatku ale pises o podrazke ako prkno...ako to prosim myslis? Aka by mala byt podrazka?
OdpovědětSmazatDakujem a prajem vsetko dobre. Jana
Ahoj Jani, podle tohoto trendu by právě základ dobré boty měla být velmi ohebná podrážka, ve které se noha může chovat podobně, jako když je bosa. Koukni se na můj další článek, kde jsem fotila u jedné konkrétní značky, jak je podrážka ohebná: http://www.madamecoquette.cz/2014/08/detske-barefoot-boty-little-blue-lamb.html
SmazatJe to 4. a 5. fotka (u dvou typů bot). Takto nějak by to zhruba mělo vypadat.
Když je podrážka příliš tuhá, pevná či tvrdá, nohu v ní stejně nemůžeme přirozeně používat, protože tu není možnost ohnout třeba klouby prstů atd. A dětem to na začátku většinou i dost vadí, pak si bohužel zvyknout a chůzi botám přizpůsobí. A přitom by bylo logické, aby se bota spíš přizpůsobovala nožičce, než noha botě.
Snad jsem to napsala dostatečně srozumitelně. :)
Těch trendů v obouvání je zkrátka víc a je na každém, kterou cestou se rozhodne jít. Já nejsem odborník, jen jsem o tomto tématu absolvovala přednášku a přečetla desítky odborných článků, které jsem pak dala dohromady i pro české čtenáře (tento trend je momentálně spíš zahraniční, i když má v ČR už čím dál větší zastoupení), protože mi prostě ta "vyšlapaná" cesta většiny českých lékařů vůbec nesedí... Sama chodím celý život bosky, jak jen to jde, je mi to tak daleko příjemnější.
Tereza