pondělí 3. března 2014

o nožičkách a botičkách

Žijeme v době, ve které není v podstatě nic kolem výchovy dětí jednoznačné. Každý jeden krok, každá životní fáze dítěte s sebou nese minimálně jedno velké rozhodnutí. Naši rodiče měli skoro ve všem jasno - nebyl internet ani moc jiných zdrojů informací, "zaručené" informace se předávaly z generace na generaci. Přežili jsme předčasné posazování, pasivní chodítka, cpali jsme se knedlíkama ještě než nám byl jeden rok, dědili jsme vyšlapané boty po starších sourozencích... Přežili jsme. Ale brzy vyvstala otázka, zda jsme mohli třeba dopadnout líp. Bolesti zad, zažívací obtíže, zdeformované nohy a další problémy - s velkou pravděpodobností důsledek nevhodného zacházení v dětství.

Takže dneska rozumné maminky své děti neposazují, ale nechají to na nich a na přírodě. Trvá to déle, ale není kam spěchat. Nepoužívají pasivní chodítka, ale radši si s dětmi aktivně hrají. Že se vyšlapané boty nedědí už snad také ví každý. A o tom, že s "dospěláckou" stravou není kam spěchat, už se snad taky tak moc diskuze nevedou.

Pořád jsou ale témata, která jasnou "správnou" variantu nemají a vedou se o nich dlouhé debaty. Možná, že další generace bude mít po našich případných chybách už jasno. Ale my ještě nemáme a tak musíme dělat velká rozhodnutí. Jeden příklad za všechny je očkovat/neočkovat.

Kdykoli má přijít velké rozhodnutí, začnu shromažďovat informace. Číst zahraniční články (v Čechách jsou ještě stále propagovány mnohdy již dávno vyvrácené názory předchozích generací, články často nepovažuji za objektivní), číst zkušenosti těch, kteří se rozhodli tak či jinak. Trvá mi to vždycky několik týdnů až měsíců, než se rozhodnu. Jde přece o mé dítě a i když riziko špatného rozhodnutí hrozí vždycky, chci se k tomu stavět zodpovědně.


Jaké bude Lola nosit první botičky jsem začala řešit už v době, kdy jsem měla doma malé ležící miminko v proutěném košíku, protože jsem tušila, že dojít k pevnému závěru mi bude trvat dlouho. Jaké jsou vlastně možnosti, rozdíly, doporučení u nás či v zahraničí a taky co mi říká můj instinkt.

Fakt, že není důvod šněrovat miminko do bačkůrek od prvních samostatných pokusů o postavení nebo chůzi už je taky celkem rozšířený, nicméně už tady jsou stále ještě zastánci opačného názoru. Lola je teď ve fázi stavění se vždy a všude a prvních nesmělých krůčků kolem nábytku. Jelikož máme v bytě parkety, nosí Lola protiskluzové ponožky, abychom snížily riziko zbytečných pádů na nutné minimum :)

No a co bude dál? Až se jednou pustí a začne dělat první krůčky, bude chtít i venku sama vyzkoušet nově nabytou dovednost? Šněrovat do pevných botiček, "formovat" nožičku nebo věřit přírodě a dítěti, že to zvládnou i bez našeho zásahu?

Vždycky jsem ve všem byla pro přirozený vývoj, mateřský instinkt a důvěru v to, že dítě dokáže samo přirozeně růst bez velkých moderních zásahů.

A tak jsem se dostala ke konceptu barefootových bot. Sami jejich výrobci doporučují začít nosit botičky až dva měsíce po prvních samostatných krůčcích - pokud do té doby bude dítě chtít vyzkoušet krůčky venku, je dobré nechat ho capat jen v kožených capáčcích a nechat nožičku přirozeně se vyvíjet a posilovat potřebné svaly. Pokud vám tato doba nevyjde zrovna na léto, existují i zimní/jarní/podzimní outdoorové capáčky pro začínající chodce (značka Stonz). Nožička tak může cítit nerovnosti povrchu a přirozeně se vyvíjet. Bačkůrky v domácím prostředí nedoporučují vůbec - ideální jsou bosé nohy, ponožky nebo maximálně kožené capáčky, pokud máte třeba doma chladno.
Poté i nadále doporučují chodit po celý život naboso tak často, jak to okolnosti dovolí - doma, na zahradě, v parku...

Ve chvíli, kdy chodec začne na nohou trávit 90% bdělého času, je však čas i na první skutečné botičky, které budou chránit nožičku venku před chladem a poškozením. Abychom pokračovali v trendu přirozeného vývoje, je dobré zvolit boty lehké a s velmi měkkou tenkou podrážkou, širokou špičkou, která umožňuje malým prstíkům volnost a pohyb, a s volným kotníkem, který pomáhá botě imitovat chůzi na boso. Těmto botám se říká barefootové boty nebo taky "soft sole shoes". Jsou celkově širší, než klasické dětské boty, nikde nohu neškrtí, nesnaží se "podporovat" kotník a podrážka je tak měkká, že se dá zmáčknout v ruce.

Kontroverzní? V Čechách určitě. Naproti tomu třeba v Kanadě doporučuje Podiatrická společnost dětem pouze barefootové boty. Statistiky a doporučení stranou - pro mě je to hlavně logické a přirozené. Proč bych měla dítěti, které se narodilo se zdravýma nohama, jakýmkoli způsobem nožičky "formovat"? Říkám si - kdyby to bylo skutečně tak nutné, asi bychom si dítě porodili rovnou v botičkách. Sama vlastně nejradši chodím bosa nebo v botách s velmi tenkou podrážkou. A ani Lolu nechci připravit o pocit vnímání povrchu bosou nohou.

Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám tenhle článek napsat. Nechci vyvolat debaty o tom, jaké botičky dítě má nebo nemá nosit. Rozhodnutí je na každé mamince a tatínkovi a všichni chceme pro své děti jen to nejlepší. Píšu ho ale proto, že se možná mezi vámi najde maminka, která se ještě nerozhodla. Nebo o tom ještě ani nepřemýšlela, nebo o barefootových botách nikdy neslyšela. Berte ho tedy jako inspiraci, případně impuls k zamyšlení, pokud vás koncept bosé nohy zaujal tak, jako mě. Určitě budu později informovat, jak nám barefootové boty a bosá chůze vyhovují.


Jack&Lily budou pravděpodobně naše první "chodící" volba.

Trochu praktických informací na závěr:

Konceptu bosých nohou se v Čechách věnuje Janka Tóthová na svém webu www.nohynaboso.cz

Článků v angličtině najdete hromadu, např.:
http://www.outsideonline.com/blog/outdoor-adventure/mini-minimalists-are-barefoot-shoes-good-for-kids.html
http://www.theguardian.com/lifeandstyle/2010/aug/09/barefoot-best-for-children
https://www.rileyroos.com/content/is-barefoot-really-best 

Outdoorové capáčky Stonz se začali nově prodávat na www.nosenideti.cz

Značky, zabývající se výrobou barefootových bot pro děti, jsou např. Jack&LilyLivie&Luca nebo Skeanie. V Čechách lze v omezeném výběru zakoupit barefootové boty v eshopu nohynaboso.cz 

My jsme si koupili měřidlo Plus12, abychom si mohli snadno objednat boty ze zahraničí přes internet. Barefootové boty totiž díky své šířce a gumičce kolem paty sedí prakticky všem. Pokud by však náhodou neseděly, všichni prodejci samozřejmě nabízí bezproblémové vrácení.

36 komentářů:

  1. Dík, já na to zatím neměla sílu, ač už máme asi dva měsíce chodící dítě - ale nechávám ho instinktivně naboso a na ven sice zdědila botičky od souseda, ale téměř netknuté a jen do doby, než se odhodlám přestat načítat očkování a začít číst téma boty, což jsi mi tímto neskutečně usnadnila - fakt díky!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem moc ráda, že článek posloužil tak, jak jsem zamýšlela! :)

      Vymazat
  2. Super clanek. Nas to teprve ceka, ale taky se uz delsi dobu desim vybirani prvnich boticek. Tohle je super tip. Jsem rada, ze mame zahradu , ze muzem praktikovat "bose chozeni" tak, jako to kdysi praktikovali nasi se mnou:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I já - vesnická holka - jsem trávila hodně času bosky. Myslím, že nejen že je to zdravé, ale je to pro děti i takový důležitý zážitek :)

      Vymazat
  3. Díky za článek. Je v něm spoustu informací které teď nemám čas hledat. Starším dětem jsme dávali bačkory a boty hned. S prostřední teď jezdíme na ortopedii a řešíme šikmou patu a problém plochých nohou. Takže jsem chtěla u te třetí zkusit " chůzi bez bot". Díky za informace. Ať se Lole krásně cape. A doufám že nám ukažeš ten první krůček ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc za komentář! Jsem moc ráda, že jsi našla potřebné informace. Jelikož mám na článek pozitivní ohlasy, určitě budu i dál psát o botech pro Lolu. No a s prvním krůčkem bez držení se určitě pochlubíme, ale asi si na něj ještě chvíli počkáme. Ona totiž Lolinka s tím motorickým vývojem zrovna nepospíchá :-D

      Vymazat
  4. I já děkuji za krásné psaní i čtení. I naše dcerka má už skoro měsíc stoupavé období a botičky jsou pro nás aktuální téma. Zatím jsme žádné nedaly a věřím, že děláme zřejmě dobře. A to už jsem měla nahnáno, že ne... Není kam spěchat, se vším...:) Díky moc ještě jednou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, není kam spěchat. My budeme taky asi "ponožkovat" ještě dlouho :-D Jsem ráda, že článek přišel vhod! :)

      Vymazat
  5. Moc dík! Právě to řešíme a na Tvůj článek jsem vlastně čekala... Myslím, že se vydáme také touto cestou :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ani nevíš, jak mě těší, že článek přišel tolika lidem vhod. Takže bosým nohám zdar! :)

      Vymazat
  6. Škoda, že jsem na tenhle článek nenarazila dřív, je to tu hezky sesumírované:) Právě vybírám jarní barefootové batolecí, asi risknu koupi přes net. Na doma nedám dopustit na kožené capáčky, ale zimu odchodila v klasických botech, tak snad bude přechod na bosoboty bez problémů. A já je pro sebe zvažuju taky:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já taky zvažuju i pro sebe, od té doby, co to řeším :) Ale je pravda, že já oběcně nosím měkké boty s tenkou podrážkou.
      Taky budem riskovat přes net, až to přijde, ony se ty barefootové v Čechách ani nikde vyzkoušet nedají... Ale prodejci bývají vstřícní a kdyby nesedly, půjdou určitě bez problémů vyměnit :)

      Vymazat
  7. Díky za spoustu užitečných odkazů!
    A prozkoumala jste i tyto botky? http://www.pediped.cz/divci-obuv/ podle popisu by také měly být hodně měkké a podrážku by měly mít z kůže, ale ještě jsem je sama neviděla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na Pediped se někdo ptal na Facebooku Nohou na boso, že sice nejsou čistě barefoot, ale vypadá to, že se jim snaží přiblížit - a Janka Tóthová odpovídala, že Pediped jsou OK, jen je třeba je vyzkoušet, aby na konkrétní nožičce splňovaly výše uvedená pravidla. Psala, že je třeba dobré vyzkoušet, zda se může dítě bez problémů postavit na špičky atd. Podle fotek vypadají, že mají i dost širokou špičku.
      Taky jsem je naživo neviděla, ale myslím, že budou ok :)

      Vymazat
  8. Váš blog je naprosto skvělý. Mám skoro čtyřměsíčního syna a vždycky večer, když ho uložím a užívám si chvilku brousení po internetu, často skončím u vás. Článek o botkách mě moc potěšil, zrovna jsem tohle téma řešila s kamarádkou, která nedá dopustit na pevné a anatomické botky doporučené doktorkou. Já jsem naopak velkou příznivkyní barefootů - mám troje a nosím je, jak jen to jde, a pro syna jsem o ničem jiném ani neuvažovala. Po názorovém střetu usem si potřebovala trochu spravit náladu a váš článek zapůsobil jako balzám na duši. Díky. Jo, a Jack & Lily jsou fakt super. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mockrát děkuji za milý komentář! :) Jsem vždycky ráda, že někoho můj blog těší.
      Popravdě řečeno jsem až překvapená, kolik je na článek pozitivních reakcí, protože v mém okolí jsem zatím asi jediná, která se chce vydat touhle cestou. Vašeho komentáře si cením o to víc, že máte s barefooty zkušenost!! To je skvělé. S doktory je to u nás zatím dost těžké, ale občas jsem četla i názory některých českých ortopedů, kteří se postupně začínají přiklánět k tomuhle "zahraničnímu trendu".
      Už se těším, až budeme vybírat ty první pro Lolinku. Jack&Lily jsou totiž - kromě jiného - strašně roztomilé boty! :)

      Vymazat
  9. Téda, strašně moc Ti díky! Naše první botky jsou kožené capáčky. Zatím se malá jen staví u nábytku a lehce popochází. Ale narvat ji hned do bačkůrek se mi příčilo. Přesně, jak píšeš o mateřském instinktu:). A pak jsem procházela názory pár fyzioterapeutů o pevných botách v začátcích chození...A chtěla jsem zrovna proštudovávat, jak dál, až malá začne chodit a bude chtít capat i venku. Díky za osvětu! Zdravíme Lolinku!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem moc ráda, že je článek užitečný! Chvíli jsem s jeho publikováním otálela, protože se nerada pouštím do debat o kontroverzních tématech... Nakonec jsem si řekla - i kdyby to pomohlo třeba jen jedné mamince, stojí za to sepsat všechny ty informace, které jsem posbírala.
      Můžu se zeptat, jakou značku kožených capáčků jste vybrali? Lolinka se sotva začala stavět asi před dvěma týdny, takže zatím nechávám jen ponožky, ale po capáčkách už pokukuju, tak budu ráda za jakoukoli recenzi! :)
      Zdravím Skřítky!! :)

      Vymazat
    2. My máme capáčky Liliputí :) odtud:
      http://www.nosenideti.cz/karta_zbozi/256/LCHnedPuntiky/Liliputi-capacky-hnede-s-puntiky/

      Vymazat
  10. Dekuju za clanek. Bohuzel u synka jsem se nechala zviklat okolim a dostal backurky sotva se zacal stavet. Vysledek? Ve trech letech ma ploche nozicky a dusledne odmita chodit venku bos, protoze je zvykly, ze ma botu.
    S dcerkou uz si do toho kecat nenechavam. Chodi uz skoro tri mesice a porad ma kozene capacky. Kdyz to vidi moje maminka-lekarka, chyta se za hlavu a rika: "Uz zase ji davas tyhle strasny boty??? Kup ji uz prosimte konecne normalni backory.".
    A pokud jde o to, co jste vyjmenovala v zacatku clanku - myslim veci, ktere jsou uz dnes vsem jasne - nebyla bych takova optimistka. Bohuzel kolem sebe stale vidim presne ty nezadouci pristupy, o kterych pisete jako o davno prezitych. Skoda predevsim pro deti.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc za kometář!
      A asi máte pravdu, že ta "osvěta" ve věcech, které už působí dneska víc než jasně, asi ještě není úplně dokonalá... Respektive si myslím, že už o tom snad skoro všichni vědí, ale bohužel se k těm rozhodnutím někteří stále staví způsobem "my jsme to taky přežili" nebo "za pár let to zase všechno bude stejně jinak". Jak píšete - škoda především pro děti.
      Nám asi chození vyjde na léto, takže kožené capky bude mít Lola i na ven. Sice je asi brzo zlikviduje, ale oni z těch prvních botek stejně hrozně rychle vyrostou :)
      Je dobře, že dáte na vlastní instinkt a nenecháte se přesvědčit. Ten tlak okolí je někdy na jednoho až moc... Taky jsem se v některých věcech občas nechala skoro zviklat...

      Vymazat
  11. Článek je zajímavý. Před skoro 5 lety jsem řešila podobný problém. Co dávat malé na chození doma. Bačkorky mi připadali na nic a tak jsem se ptala na rehabilitaci co jako první botičky pro malou zvolit. Rehabilitačka mi doporučila pevnou patu, nejlépe šněrovací a plná špička. Tak jsme koupili lehké letní botičky. Dokud malá chodila doma v botičkách bylo vše v pohodě.Tak kolem 3 roku přestala doma nosit botičky a začala chodit bosky. Zdálo se mi to lepší. Na ven jsme napřed kupovali boty Santé a potom Superfity s membránou. Santé se nám neosvědčili - promokly. Na podzim jsme byli na ortopedii. Malá má plochou nohu. Nosíme vložky, paní doktorka nám dala cvičení a hlavně musí doma chodit v botičkách - pantofle od Santé. Kamaráde její ortoped doporučil boty Crocsy, moje ortopedka říká, že akorát ničí nohu. Tak si vyberte. Rehabilitačka kam chodíme mi řekla, že je to způsobené tím, že malá něco jako mimčo přeskočila - a má pravdu, dlouho se plazila a pak začala chodit a zároveň lést. Také mi obě řekli, že chození naboso je zdravé, ale po trávě, písku nebo v lesy, ale chodit doma po kobercích naboso noze neprospívá. Nezapojuje ty správné svaly. Takže obě doporučovali obuv s tvarovanou stélkou a kvalitní obuv a hlavně kupovat každému dítěti svoje boty. Asi na tom něco bude. Pozoruji to i na sobě. Pokud si kupuji kvalitní obuv, tak mě nebolí ani záda ani nohy. Hlavně nesmím nosit prošlapanou. Boty sice vypadají ještě krásně, ale pokud si je vezmu a 3x po sobě na procházku a další den mě bolí nohy, kolena a záda tak jsou prošlapané a jdou z domu.
    Já sama doma chodím částečně v botách a částečně bosa - takový kompromis.
    Lucka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za Váš názor.

      Právě proto, že má každý odborník jiný názor, musí člověk dát na vlastní zdravý rozum. Výše si můžete přečíst komentáře maminek, jejichž dětem vznikly problémy právě nošením pevných bot.
      Když je noha zvyklá od prvního kroku na botu a po třech letech ji najednou vyzujete a ztratí oporu, asi nebude spokojená. Proto se má začínat s bosou chůzí od prvního kroku, nebo na ni zvykat postupně.

      Doporučuji vám tento článek, mimo jiné i o plochých nohách (obsahuje text významného dětského ortopeda): http://www.nohynaboso.cz/co-by-rodice-meli-vedet-o-ploche-noze-vtaceni-spicek-ohnutych-nohach-a-botach-pro-deti/
      a zde o chůzi naboso v domácím prostředí: http://www.nohynaboso.cz/muze-chuze-naboso-v-zivote-deti-chybet/
      (trochu jsem to nakousla i já ve svém článku). Nohynaboso.cz obsahují spoustu jiných velmi zajímavých článků na toto téma. Čeští lékaři bohužel většinou novým studiím nevěvují pozornost.

      Tvarovaná anatomická obuv je moje noční můra :-D Chodím celý život (od mala) bosa (doma jsem snad bačkory na nohou neměla nikdy v životě) a mám zcela zdravá chodidla.

      Vymazat
    2. Ještě jeden prima článek, který by Vám mohl pomoct :) http://www.nohynaboso.cz/pribyva-lidi-s-plochyma-nohama-chodte-bosky-radi-primar/

      Vymazat
    3. Dneska jsem narazila na jeden zajímavý článek http://ona.idnes.cz/chozeni-naboso-ano-ci-ne-0sz-/zdravi.aspx?c=A130816_162642_zdravi_jup - je v něm psáno je to jenom kousek, ale docela zajímavý a na Vaše téma:

      Fyzioterapeuti proto doporučují dětem i dospělým chodit naboso na nerovném a bezpečném povrchu, tedy v trávě či písku. Ne však doma na tvrdé a rovné podlaze. "Chůze naboso stimuluje nervovou soustavu, akupunkturní body, podporuje krevní oběh a imunitní systém," vypočítává fyzioterapeutka.
      L.

      Vymazat
    4. No ono když se podíváte na ty odkazy výše, které jsem vám poslala, tak se tam o tom taky dočtete :)
      Takových článků, jako jste našla, existují tisíce a spousty jsem jich samozřejmě už dávno četla. A další spousty těch, které tvrdí něco jiného. Každý si prostě musí dle vlastního rozumu vybrat, který z názorů přijme za svůj.
      Tenhle článek jsem psala hlavně pro maminky, které se zajímají o to, jak dělat věci přirozeně a instinktivně a chtějí se rozhodovat vlastní hlavou a ne jen podle toho, co "řekl pan doktor". Případně jsou si vědomé toho, že v Čechách v těchto věcech silně zaostáváme. Ne proto, abychom diskutovali, zda je to tak "správně" nebo není. Jak jsem psala v článku - rozhodnutí je na každé mamince a tatínkovi.

      Vymazat
  12. Ahoj Terezko,
    moc děkuji. Já zrovna ještě neměla kdy se tímto tématem prokousávat. Taky si říkám, že je spoustu času a znáš to, pak najednou honem a člověk neví. Moc tedy děkuji. Vše co píšeš se mi líbí a zní mi to moc rozumně. Takže uložím do paměti své i počítačové a až příjde ten pravý okamžik, vytáhnu, proberu s mužem a uvidíme. Mě se to ale moc líbí. Jinak já doma jen v botech...ale u mě je to zimomřivostí :( jak to bylo, když jsem byla malá teda nemám páru, ale nohy úplně v pořádku nemám. Al.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Alenko, je to jak říkáš - člověk má furt spoustu času a pak najednou nestíhá :) Jsem ráda, že ti článek přišel vhod. Taky jsme to dlouho řešili, ale jelikož jsme oba dva takový "bosonožkaři", já navíc fakt od mala, tak jsme se tak rozhodli i pro Lolu. Sice máme taky ještě asi spoustu času, ale s Lolou člověk nikdy neví :-D

      Vymazat
  13. Páni :) tak o tom slyším poprvé, ale vypadá to opravdu super :) je tolik důležitých věcí okolo výchovy a tak :) určitě jsem moc ráda za podobné články :) příjdete mi jako úžasná maminka a Lola je podle mě spokojená a šťastná :)
    Zatím miminko neplánuji, ale jednou bych určitě chtěla :) a potom tyhle rady a nápady určitě moc ráda využiji :)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju !!!! :) Jsem vždycky ráda, když se tu čas od času objeví i nějaká "ne-maminka" :-)

      Vymazat
  14. pekny clanek!
    Moc hezke capacky ma i Luca na fleru. Ja mam pro dcerku tyto: http://www.fler.cz/zbozi/capacky-looca-sandalkove-s-krajkou-23-27-4091352 Sice ma teprve 3mesice, no neodolala sem:-) S jeji capacky mam pozitivni zkusenost i u synka, kteremu jsou ted 2rocky. Momentalne tam Lucka nic moc nema, no v prodanych ma kopec zezkych kousku.
    Hezky vecer! Lucia

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jééé, teda ty vaše - ty jsou!!! :) Moc díky za tip, budu ji na fleru sledovat, jestli se neobjeví nějaké podobné :)

      Vymazat
  15. Skvěle sepsáno! A děkuji i za odkazy.
    Přidávám i svou zkušenost s odstupem času:
    Bosé chození jsem "objevila" před cca 3 lety. Tedy - vždycky mi bylo fajn naboso, ale děti jsem tak nějak "správně" chtěla obouvat podle rad českých ortopedů do pevných vyšších botiček s tvarovanou stélkou....
    No, bosé chození ale stejně vždycky tak nějak přirozeně prosáklo do běžného provozu - jsme z vesnice a bosé chození bylo nejen příjemné, ale i praktické - zvlášť na dvůr, zahradu...na rychovky... a děti se přirozeně zouvaly kdekoli jim to přišlo na mysl.

    U nejmladšího pak ve 3 letech diagnostikovali vbočené patičky. Dostal ortop. vložky a měl je nosit co nejvíce. Bylo to na jaře, začínalo léto, vložky jsem zapomněla přendat z vysokých botiček a upadly v zapomnění. Naopak to léto jsem začala hodně důsledně chodit naboso i já, protože jsem zjistila, že mi to pomáhá ke správnému držení těla, že zmizely bolesti bederní páteře... No a děti jsem nechala běhat bosky kde to jen šlo a kde to bylo ještě společensky únosné.

    Při podzimní kontrole na ortopediii nás paní doktorka pochválila, jak neuvěřitelně se malému nožičky srovnaly, a jak je vidět, že vložky opravdu poctivě nosil. Nesměle jsem jí vysvětlila, že je to spíš bosou chůzí (těch 10 dnů v ovložkovaných botičkách asi až tak zázračnou moc mít nebude:o)), na což odvětila " no to taky" a předepsala další vložky. Ty už jsme nevyzvedli. Nožičky má dnes malý v dokonalé kondici.
    Děti chodí bosky přes sezónu, kde to jen jde, i v místní samoobsluze si už na obrázek bosých dětí zvykli. Občas je někdo polituje, občas sousedé žertem manžela přemlouvají, ať už nám vrátí konečně boty:oD (on jediný chodí téměř pořád obutý), a začátkem školního roku vždy bojujeme s přesvědčováním, že do školky a školy musí chodit v botech a bačkůrkách. Pro upřesnění: určitě je neutíme chodit bez bot, spíš jim to většinou nezakazujeme, když se nejedná o situaci společensky nevhodnou nebo není extra zima či opravdu náročný povrch (průchod kopřivami a ostružiním :o)).

    Barefoot obuv prozatím nevlastníme, používáme "normální boty" včetně lodiček, pohorek, kopaček a kozaček, ale vyvažujeme to značným množstvím času bosky. O bosých botách uvažuju letos pro sebe, abych mohla chodit pohodlně i na jaře, a podzim i třeba po městě, a nevypadalo to blbě :o).

    A ještě k jednomu častému argumentu "nebojíš se, že si něco bodnou do nohy?" Tak tedy po tříleté zkušenosti je to asi takhle - jediný incident s zabodnutým předmětem v noze jsme řešili jednou, když syn skočil na koupališti do kačírku - kde tedy chodí bosi všichni - a zabodnul si do patičky odštěpek kamene. Prostě fakt hloupá náhoda. Jinak žádná vážná zranění nožek neevidujeme (nepočítajíc trn z ostružiny nebo včelí žihadlo - což se jako napotvoru stane třeba i v sandálech:o)). Chodíme bosky nejen po trávě, ale i po lese, štěrku, písku, kamenné městské dlažbě (tohle doporučuju zkusit - na dovolené projít středověkou staletími ohlazenou kamenou dlažbu bosky - je to neuvěřitelně příjemné).

    Tolik k našim zkušenostem :o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Jano,
      moc děkuju za tuhle zkušenost!!! Mám hlavně radost, že jste důkazem, že se nožičky spraví i bez ortopedických vložek. Jsou i ortopedi (většinou zahraniční), kteří u dětí do 6 let tyhle vady neřeší vůbec, protože si stojí za tím, že je to vývojová fáze, která se upraví sama. Jsem za vaši zkušenost vážně ráda, protože ačkoli nás první návštěva ortopeda s Lolou čeká asi až za rok a půl, už teď se děsím toho, jak s ním budu bojovat :-D Trochu mi to připomíná Lolinu kontrolu kyčlí po šestinedělí - bylo nám doporučeno preventivní široké balení - ne, že by měla problém, ale prostě pro jistotu. Byla už docela pohyblivá a tohle bylo příšerné. Zabalila jsem ji do toho jednou na dobu 5 minut a pak už nikdy. Akorát ji to omezovalo a "prevence" v tomhle směru mi přišla jako nesmysl. Měsíc na to na kontrole jsme byli pochváleni, jak se díky balení kyčelní jamky krásně dotvořily :-D Neměla jsem sílu staré doktorce oponovat, tak jsem jí to jenom odkývala :-D Takhle bohužel funguje česká ortopedie...

      O těch včelách jsem dokonce četla, že v sandálu, do kterého včela snadno vlétne, je pravděpodobnost bodnutí dokonce vyšší, než naboso :) Jinak já sama chodím na boso od dětství, kde to jde. Pokud se tak cítím, nedělá mi problém zout se třeba v centru Prahy. Nikdy jsem si nic do nohy nezapíchla a dokonce ani nikdy do "ničeho" nešlápla :-D

      Ještě jednou díky za komentář! :) Tereza

      Vymazat